Článek
Zpravodajský portál Zlín.cz vydal článek o lékařce perinatologického oddělení zlínské nemocnice, která tam slouží už úctyhodných 40 let. Autoři ale netušili, co způsobí sdílením článku na sociálních sítích. Své zkušenosti popsaly ženy, které ve zmíněné porodnici rodily. Některé před krátkou dobou, jiné už před několika desetiletími. Ve svých příspěvcích často popisují velmi nepříjemné zážitky, které prožily v zásadních okamžicích svého života - před porodem a během něj, a to právě v péči zmíněné lékařky.
Osobní zkušenosti
Rozhovor, který portál publikoval, není jen bilanční. Zabývá se také využitím nových technologií v porodnicích, ale také problémy, kterým gynekologové čelí v souvislosti se zvyšujícím se věkem rodiček nebo komunikaci s rodícími ženami. Lékařka zmiňuje, že dnes jsou ženy edukované, ale také méně důvěřují lékařům a sestrám. Zmiňuje, že se jim situaci snaží vždy vysvětlit.
S rozhovorem ale ostře kontrastují slova žen, které měla lékařka v péči. Mnohé z nich mluví o tvrdosti, aroganci.
„Nemá empatický přístup k rodičkám, a její vyšetření není šetrné, ale bolestivé, za mě opravdu není doktorkou na svém místě co se týče komunikace a empatie k nastávajícím matkám, ale asi jako kapacita věřím že je vynikající o tom žádná,“ píše jedna z diskutujících.
„Nemám jediného kladného slova pro tuto osobu. Na celé těhotenství a porod vzpomínám s radostí, kromě nelidského jednání s touto doktorkou. Arogance, neochota, nadřazenost a neinformovaní pacienta, provedení zákroku bez dotazu a souhlasu pacienta,“ píše další.
„Díky téhle doktorce, se rozhoduji jít rodit jinam. Nepříjemné vyšetření a debilní komentář na mé miminko, byla větší v 37tt což okomentovala ‚Co je to za mamuta?‘, o vyšetření nemluvím !“ píše další bývalá rodička.
Zarážející je, že velmi podobná je naprostá většina dalších z více než 750 komentářů. Pozitivní komentáře jsem našla jediný:
„Lékařka (…) je nejen vynikající odbornicí, ale její přístup je naprosto profesionální to můžu říct, jsem její dlouholetá pacientka,“ napsala jedna starší žena.
Neomylná autorita
Rozpor mezi oficiálním obrazem a osobními zkušenostmi je překvapivý. Máme věřit lékařské autoritě, redakčnímu textu, nebo stovkám osobních svědectví? Anebo je snad pravda někde uprostřed? Například v nesouladu mezi odbornou erudicí a lidským přístupem?
Zmíněná diskuse v každém případě neukazuje jen na jednu osobu. Spíše odhaluje problém českého porodnictví - konflikt mezi paternalistickým přístupem, ve kterém je lékař neomylnou autoritou a přirozeným požadavkem dnešních žen - potřebu respektu a partnerské komunikace. Pokud je konkrétní lékař vnímán nejen jako odborník, ale zároveň stovky žen popisují pocity ponížení, ukazuje se, že v tomto oboru je způsob jednání mimořádně důležitý.
Nejde jen o to, jestli je lékař profesionálem ve svém oboru, ale i o to, jestli dokáže být ženám oporou v tak citlivé chvíli jako je porod. Strach, ponížení nebo nutnost přizpůsobit se „chování, které je přijatelné při výcviku profesionálních vojáků,“ jak popisuje jedna z diskutujících, ale do porodnictví nepatří.
Tohle není rozmazlenost
Pokud si české ženy dlouhodobě stěžují na nepříjemné zážitky při porodu, nedostatek respektu, hrubé zacházení nebo dokonce „porodnické násilí“, znamená to, že máme problém. Namísto hledání příčin těchto potíží se často zaměřujeme na rodičky, které hodnotíme jako „rozmazlené, neschopné, diktující lékařům, co mají dělat“, případně je viníme za to, že se raději rozhodly rodit doma.
Stovky žen, které se podělily o své zážitky, ukazují, že české porodnictví má pořád problém – paternalistický přístup, který ženy ponižuje, stresuje a frustruje. Není to otázka posledních let, ale z komentářů žen, které rodily před desítkami let je patrné, že velmi podobně to pociťovaly i v minulosti.
Být jen technicky zdatný nestačí. Porod je také o respektu, empatii a nezbytném pocitu bezpečí. A právě tam má současné české porodnictví největší deficit.
