Článek
Ženy by prý měly odcházet do penze později, protože se dožívají vyššího věku. A tak ve srovnání s muži čerpají zhruba o dva miliony korun více. Takovou debatu otevřel v Lidových novinách právník a bloger Petr Kolman.
O dva miliony více?
Na první pohled to skutečně dává smysl – ženy se dožívají v průměru o šest let více než muži (Kolman uvádí sedm): zatímco průměrný věk dožití žen je 83 let, muži v průměru umírají v 77 letech. Pokud bychom nezohlednili další faktory, například rizikové chování nebo zdravotní stav, znamenalo by to, že ženy čerpají svou penzi o šest let (72 měsíců) déle.
Kolman spočítal, že rozdíl může činit zhruba dva miliony korun (a přepočítal to dokonce na tři miliony v "hrubém"). Tato částka je nepřesná. Platila by pro ženu pobírající penzi kolem 28 tisíc korun. Průměrná částka, kterou ženy čerpají, byla loni v červnu 19 870 korun. To znamená, že za šest let pobírání důchodu by ženy inkasovaly přibližně 1,43 milionu korun, zatímco muži s vyšším průměrným důchodem by čerpali kolem 1,6 milionu korun.
Ekonomická logika vs. realita
Z čistě ekonomického pohledu by taková logika mohla dávat smysl: čerpáš déle, přispívej déle. Jenže realita je složitější a zahrnuje řadu dalších proměnných.
Předně – ženy za to, že se dožívají vyššího věku, nemohou. Je to kombinace biologických předpokladů, životního stylu a péče o vlastní zdraví, která je u žen obecně na vyšší úrovni než u mužů. Povinnost pracovat déle by proto mohla být vnímána jako „trest“ za to, že se o sebe starají. Větší smysl by dávalo apel směřovat k mužům, aby si zdraví a životní styl udržovali také, což by mimo jiné snížilo zátěž pro zdravotní systém.
Odchod do penze se neřídí jen dobou předpokládaného dožití, ale také fyzickými a psychickými silami. Je realistické, aby ženy zvládly pracovat třeba do 71 let? A navíc – pracovní trh už dnes často má problém zaměstnávat padesátníky, natož zaměstnance o dvě dekády starší.
Až si budeme rovni
Další zásadní aspekt je tzv. „neviditelná práce žen“. Zatímco muži svou kariéru většinou nemusí během života přerušovat, ženy často několikrát sníží úvazek nebo si odejdou na mateřskou a rodičovskou dovolenou či ji musí obětovat péči o další členy rodiny. Péče o děti, o starší či nemocné příbuzné a nároky tzv. druhé směny – domácí práce a domácí management – zůstávají stále především na ženách.
Tato práce je nejen neplacená, ale umožňuje mužům vydělávat více. Není tedy překvapující, že ženy mají průměrně nižší penzi, často o několik tisíc korun měsíčně. A pokud se podíváme na celou „dohru“ – ženy nejen že pečují, ale jejich muži většinou odvádějí vyšší příspěvky do systému, čímž ženám nepřímo finančně přispívají. Mohlo by se tedy argumentovat, že ženy mají legitimní nárok čerpat důchod déle, protože jejich práce umožnila muži vydělat a platit vyšší odvod.
Z tohoto pohledu je diskuse o pozdějším odchodu žen do penze v současném světě, kde stále přebírají větší část péče, nesou finanční důsledky druhé směny a navíc existuje pay gap, irelevantní. Až budeme žít ve společnosti, kde rovnost mezi muži a ženami není jen povinnou frází, ale realitou, můžeme začít debatovat i o rovnosti v délce vyplácení penzí.
"O padesátníky firmy nestojí. Pochybují o jejich schopnostech i návycích"; 24. 7. 2025 Idnes.cz
