Článek
Průměrná mzda se blíží nové hranici
České mzdy pokračují v růstu. Podle nejnovějších údajů Českého statistického úřadu dosáhla průměrná hrubá měsíční mzda ve druhém čtvrtletí roku 2026 částky 51 966 korun. Oproti stejnému období předchozího roku si zaměstnanci v průměru polepšili o 3 105 korun.
Meziroční růst představoval 6,4 procenta. Po započtení inflace se navíc ukázalo, že lidé skutečně získali větší kupní sílu. Reálná mzda vzrostla o 4,3 procenta.
Na první pohled jde o velmi dobré zprávy. Průměrná mzda se dostává na úroveň, která by ještě před několika lety působila poměrně vysoko. Jenže při pohledu na skutečné výplaty běžných zaměstnanců se objevuje jeden zásadní problém.
Na průměrnou mzdu totiž zdaleka nedosáhne každý.
Proč většina lidí na průměr nedosáhne?
Průměrná mzda je statistický údaj, který může být pro běžného člověka poměrně zavádějící. Vypočítává se ze všech mezd a vysoké příjmy nejlépe placených zaměstnanců ji výrazně zvyšují.
Představme si například firmu, ve které pracuje deset lidí. Devět z nich má mzdu 35 tisíc korun, zatímco jeden vedoucí pracovník pobírá 150 tisíc korun. Výsledný průměr bude 46 500 korun, přestože devět z deseti zaměstnanců takovou částku vůbec nevydělává.
Právě proto je důležité sledovat také medián mzdy. Ten představuje prostřední hodnotu. Polovina zaměstnanců vydělává méně a druhá polovina více.
Podle strukturálních statistik ČSÚ dosáhl medián mzdy za celý rok 2025 částky 44 337 korun. To je o téměř osm tisíc korun méně než průměrná mzda ve druhém čtvrtletí letošního roku.
Jde o rozdílná referenční období, ale rozdíl dobře ukazuje, proč samotný průměr nemusí odpovídat zkušenosti většiny zaměstnanců.
Kolik lidí bere více než 100 tisíc korun?
Zajímavý pohled nabízí také rozdělení zaměstnanců podle výše jejich příjmů.
Podle údajů ČSÚ za rok 2025 pobíralo mzdu vyšší než 100 tisíc korun měsíčně přibližně 5,9 procenta zaměstnanců.
U mužů byl tento podíl 8,24 procenta, zatímco u žen pouze 3,19 procenta.
Největší zastoupení vysokých příjmů najdeme v informačních a komunikačních činnostech a ve finančnictví. V těchto oborech jsou šestimístné měsíční výplaty podstatně běžnější než například v gastronomii nebo ubytovacích službách.
Na druhé straně stojí zaměstnanci, kteří se na průměrnou mzdu ani zdaleka nedostanou. V ubytování, stravování a pohostinství pobíralo podle statistik za rok 2025 téměř 39 procent zaměstnanců mzdu do 24 tisíc korun.
Rozdíly mezi jednotlivými profesemi jsou tedy obrovské.
Co znamená mzda 52 tisíc korun v čistém?
Další věcí, která může výsledky statistik zkreslovat, je rozdíl mezi hrubou a čistou mzdou.
Částka 51 966 korun není suma, kterou zaměstnanec skutečně dostane na bankovní účet. Jedná se o hrubou mzdu, ze které se odvádí sociální a zdravotní pojištění a daň z příjmů.
U zaměstnance bez dalších daňových zvýhodnění představuje taková hrubá mzda přibližně 40 700 korun čistého měsíčně. Skutečná částka se může lišit například podle uplatněných daňových slev.
Pro řadu domácností je přitom rozdíl mezi hrubou a čistou mzdou zásadní. Z čistého příjmu musí zaplatit bydlení, energie, potraviny, dopravu a další pravidelné výdaje.
Ani mzda, která statisticky vypadá nadprůměrně, proto automaticky neznamená vysokou životní úroveň.
Mzdy rostou, ale rozdíly zůstávají
Česká ekonomika se postupně dostává do období, kdy zaměstnanci znovu získávají část kupní síly, kterou ztratili během předchozích inflačních let.
Růst průměrné mzdy o 6,4 procenta a reálný růst o 4,3 procenta jsou pozitivní zprávy. Zároveň ale platí, že situace jednotlivých zaměstnanců se může výrazně lišit podle profese, regionu i zaměstnavatele.
Pro člověka s výplatou 30 tisíc korun může být současný růst mezd stále nedostatečný. Zaměstnanec s příjmem 80 tisíc korun naopak může současnou situaci vnímat úplně jinak.
Průměrná mzda se tak postupně blíží hranici 52 tisíc korun. Otázkou ale zůstává, jak dlouho potrvá, než se růst českých mezd výrazněji projeví také na výplatních páskách lidí, kteří dnes vydělávají pod celostátním průměrem.
