Článek
Přes 63 tisíc korun měsíčně. Na takovou částku mají učitelé dosáhnout
Platy učitelů znovu vyvolávají diskusi. Podle návrhu státního rozpočtu na rok 2027 má průměrný plat učitelů v regionálním školství vzrůst přibližně o šest procent, tedy o 3 600 korun, na 63 269 korun měsíčně.
Na první pohled jde o částku, kterou by řada zaměstnanců v soukromém sektoru přijala velmi ráda. Jenže právě zde je potřeba rozlišovat mezi průměrným platem, tarifem a skutečnou výplatou konkrétního učitele.
Částka přes 63 tisíc korun není nástupním platem každého pedagoga. Jde o plánovaný průměr, který se může lišit podle délky praxe, platové třídy, příplatků a dalších složek odměňování. Navíc se stále jedná o předpoklad vycházející z návrhu rozpočtu, nikoliv o garantovanou výplatu každému učiteli.
Přesné platové tarify pro pedagogy mají být podle aktuálních informací představeny po jednání s odbory.
Kolik učitelé skutečně vydělávají?
Pro představu je lepší podívat se na poslední dostupná statistická data. Český statistický úřad zveřejnil v dubnu 2026 údaje za rok 2025, podle kterých činil průměrný hrubý měsíční výdělek učitelů od mateřských po vyšší odborné školy 53 385 korun.
Rozdíly mezi jednotlivými typy škol přitom nejsou malé.
Učitelé mateřských škol měli v roce 2025 průměrný hrubý měsíční plat 43 731 korun. U učitelů základních škol to bylo 55 280 korun a u středních škol 58 434 korun.
Rozdíl mezi mateřskou a střední školou tak dosahoval téměř 15 tisíc korun měsíčně.
Jde o průměrné hrubé výdělky včetně příplatků a odměn, nikoliv o částky, které každému přijdou na účet. Jednotliví učitelé mohou vydělávat méně i více.
Právě rozdíl mezi jednotlivými čísly vysvětluje, proč se lidé v debatách někdy míjejí. Jeden mluví o zkušeném středoškolském učiteli s příplatky, druhý o začínající učitelce v mateřské škole.
A jejich zkušenosti mohou být úplně jiné.
Vydělávají učitelé více než běžní zaměstnanci?
Ano, podle posledních celoročních statistik měli učitelé v roce 2025 vyšší průměrný hrubý výdělek než zaměstnanci v Česku celkově.
Průměrná mzda v celé české ekonomice činila 49 215 korun měsíčně. U učitelů dosáhla 53 385 korun.
Rozdíl představoval přibližně 4 170 korun hrubého měsíčně. Učitelé tedy v průměru vydělávali asi o 8,5 procenta více než zaměstnanci celkově.
To je důležitý argument pro ty, kteří tvrdí, že učitelské platy už dnes nejsou nízké.
Jenže existuje také druhá strana srovnání. Učitelé mají zpravidla vysokoškolské vzdělání a vykonávají práci, při které nesou značnou odpovědnost. Pokud jejich výdělky porovnáme s jinými odbornými profesemi vyžadujícími vysokou školu, výsledek může vypadat jinak.
Průměrná mzda všech zaměstnanců totiž zahrnuje také profese s nižšími požadavky na vzdělání. Samotné srovnání s celostátním průměrem proto neříká, zda jsou učitelské platy dostatečné vzhledem k náročnosti práce.
Proč si někteří lidé myslí, že učitelé berou dost?
V diskusích se často opakuje argument, že učitelé mají během roku dlouhé prázdniny, a proto by jejich platy nemusely být tak vysoké.
Právě tento pohled bývá zdrojem sporů. Školní prázdniny totiž nejsou automaticky dovolenou každého učitele. Pedagogové mají zákonný nárok na osm týdnů dovolené ročně a jejich práce zahrnuje také přípravu hodin, opravy testů, hodnocení žáků, komunikaci s rodiči a administrativu.
Na druhou stranu nelze tvrdit, že každý pedagog pracuje nad rámec svého úvazku stejně intenzivně. Rozsah příprav i další práce se liší podle předmětu, školy, počtu žáků a konkrétní pracovní pozice.
Debata tak často stojí na osobní zkušenosti. Někdo zná učitele, který končí přípravy večer, jiný vidí především pracovní dobu, kdy je škola otevřená.
Ani jedna zkušenost však sama o sobě nevypovídá o podmínkách všech učitelů v Česku.
Učitelé připomínají odpovědnost za děti i rostoucí náklady
Zastánci vyšších platů upozorňují na to, že učitelé ovlivňují vzdělání a budoucí uplatnění dalších generací. Kromě samotné výuky musí řešit kázeň, individuální potřeby žáků a někdy i konfliktní situace s rodiči.
Výuka navíc není pouze o odučených hodinách. Příprava materiálů, hodnocení prací a přizpůsobování výuky konkrétní třídě zabírají další čas.
Učitelé také soutěží o pracovníky s dalšími obory, které vyžadují vysokoškolské vzdělání. Pokud jsou jejich finanční podmínky výrazně horší než v soukromém sektoru, může být pro školy obtížnější získat nové zaměstnance nebo udržet zkušené pedagogy.
Právě proto vlády v minulosti slibovaly růst učitelských platů. Jedním z dlouhodobých cílů bylo přiblížit průměrný plat učitelů ke 130 procentům průměrné mzdy.
Současný návrh rozpočtu počítá s dalším růstem, ale skutečný vývoj bude záviset na konečném schválení rozpočtu a konkrétním nastavení platových tarifů.
Kolik zůstane učiteli z výplaty?
Ještě jedna věc se v podobných debatách často přehlíží. Částky, které zveřejňují statistiky a politici, jsou zpravidla uvedeny v hrubém.
Z hrubého platu se zaměstnanci odvádí sociální a zdravotní pojištění a daň z příjmů. Částka, kterou učitel skutečně dostane na účet, je proto nižší.
U platu 53 385 korun hrubého tak nelze počítat s tím, že by učiteli každý měsíc zůstala celá tato částka. Výsledná čistá mzda závisí mimo jiné na daňových slevách a dalších okolnostech.
Stejně tak plánovaných 63 269 korun hrubého v roce 2027 neznamená, že každý učitel bude mít na účtu přes 63 tisíc korun.
Pro domácnost, která platí vysoký nájem, živí děti a hradí běžné výdaje, může být rozdíl mezi hrubou a čistou částkou významný.
Je 60 tisíc korun pro učitele dost, nebo má mít nárok na víc?
Debata o učitelských platech se pravděpodobně jen tak neuklidní. Část lidí považuje průměr kolem 53 tisíc korun hrubého za slušný příjem, zvlášť ve srovnání s méně placenými profesemi. Jiní zdůrazňují nároky na vzdělání, odpovědnost a práci, kterou učitelé vykonávají i mimo samotnou výuku.
Důležitá je také skutečnost, že průměr zakrývá značné rozdíly. Učitel v mateřské škole může mít výrazně nižší plat než pedagog střední školy. Začínající učitel navíc nemusí dosáhnout na stejné odměňování jako člověk s dlouholetou praxí a příplatky.
Pokud stát chce, aby školství přitahovalo schopné lidi, musí vedle samotné výše platů řešit také pracovní podmínky, administrativu a podporu škol.
A pokud mají lidé posuzovat, zda jsou učitelé placeni dostatečně, měli by vycházet z reálných čísel, nikoliv pouze z představy o dlouhých prázdninách nebo z jednoho mimořádně vysokého platu.
Kolik by podle vás měl učitel v Česku vydělávat? Je průměr přes 53 tisíc korun hrubého dostatečný, nebo by měl stát učitelům přidat výrazně více? A měli by mít všichni učitelé stejné podmínky, nebo by se jejich platy měly více odvíjet od výsledků a náročnosti práce?
