Hlavní obsah
Lidé a společnost

Marta Kubišová: Muži si jí nevážili, ale národ ji dodnes miluje a obdivuje

Foto: Zdroj TV Nova (se souhlasem Daniel Maršalík)

Marta Kubišová bude uvedena do Síně slávy na Českém slavíkovi 2024.

Marta Kubišová a její Modlitba pro Martu pro nás už navždy bude synonymem Sametové revoluce. Majitelka působivého altu ale neměla štěstí v lásce ani na růžích ustláno!

Článek

Prvního tohoto měsíce oslavila paní Marta Kubišová své dvaaosmdesáté narozeniny. Všemi uznávaná dáma se narodila v Českých Budějovicích. Proslavila se nejprve ve trojici s Helenou Vondráčkovou (77) a Václavem Neckářem (83) jako skupina Golden Kids a později jako nebojácná signatářka Charty 77. Díky tomu jí bylo zpívání na mnoho let zakázáno a paní Marta zmizela ze světa hudby. V souvislosti s ukončením své pěvecké kariéry obdržela v roce 2017 Českého slavíka pro výjimečnou osobnost české hudby. Již za týden se dočká dalšího ocenění na přímém přenosu Českého slavíka 2024, kdy jako první žena vstoupí do Síně slávy.

Komunisté jejímu otci přišili sabotáž

K pevným morálním zásadám byla vedena od dětství. Její otec MUDr. Jan Kubiš byl lékařem. V roce 1952 se stal primářem nemocnice v Poděbradech a rodina ho následovala. Pan doktor Kubiš byl ale později v kontaktu se skupinou bratří Mašínů a v prosinci 1959 byl dokonce na tři měsíce zatčen pro údajnou sabotáž. Na vysokou školu se tedy jeho dcera kvůli svému původu nedostala a musela začít pracovat v Poděbradských sklárnách (sklárny Bohemia). Rodiče se ale nakonec počátkem 60. let rozvedli. Ke zpívání se dostala šťastnou náhodou, kdy ji při zpěvu u klavíru slyšel místní muzikant a objevil v ní talent, přestože hra na klavír Martě neučarovala, i když se jí věnovala jedenáct let.

Začínala s promenádním orchestrem v Poděbradech

Svou pěveckou kariéru začínala s lázeňskými muzikanty promenádního orchestru Poděbrady. A také se přihlásila do soutěže „Hledáme nové zpěváky“, kde se v roce 1961 dostala až do finále. Později zpívala také s orchestrem pana Sedlatého v Nymburku při odpoledních čajích. V roce 1962 se stala herečkou poté, co vyhrála konkurz do Stop divadla v Pardubicích. Zde poznala Bohuslava Ondráčka, se kterým o rok později přešli do plzeňského Divadla Alfa a hned následující rok se dostala díky Janu Schneiderovi do pražského divadla Rokoko, kde mělo na podzim premiéru pásmo Jana Schneidera Chan & Son. V té době se začala objevovat i v televizi. Legendární spolupráce s Václavem Neckářem a Helenou Vondráčkovou začala na podzim 1965, kdy připravovali představení Čekání na slávu. Nazpívala zde francouzskou píseň „Loudá se půlměsíc“, která se pak stala jejím prvním hitem. S Helenou Vondráčkovou získaly stříbrnou Bratislavskou lyru za píseň „Oh, baby, baby“ právě od Bohuslava Ondráčka a Jana Schneidera.

Její kariéra strmě stoupala

V roce 1966 si také zahrála ve filmu svého budoucího manžela Jana Němce (†79), Mučedníci lásky. Tři volně propojené poetické hříčky o nešťastně zamilovaných samotářích (Pokušení manipulanta, Nastěnčiny sny a Dobrodružství sirotka Rudolfa) přinesly roly nejen pro Martu ale i pro tehdy ještě mladinkého Karla Gotta. Ve všech třech povídkách dominuje poezie, laskavý humor a nadhled. V témže roce také poprvé vyhrála Zlatého slavíka. Přispěly k tomu i písně „Depeše“ od Karla Svobody či „Nepiš dál“ od Karla Gotta, Ladislava Štaidla a Rostislava Černého. V roce 1967 získala za duet s Waldemarem Matuškou „Nech tu lásku spát“ bronzovou Bratislavskou lyru a v anketě Zlatý slavík to byla také bronzová pozice. Začátkem roku 1968 natočila s Janem Němcem svůj první televizní recitál Náhrdelník melancholie. Její „Modlitba pro Martu“, která byla původně součástí seriálu Píseň pro Rudolfa III., se stala po okupaci vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 symbolem národního odporu.

Po okupaci ji čekala jen perzekuce

Na podzim roku 1969 se vdala za režiséra Jana Němce. Štěstí jí ale tento muž nepřinesl. S Němcem si totiž prožila několik let skutečného pekla, ze kterého nebylo úniku. První známky agresivity zažila už když spolu chodili. Namol opilý Němec vzal zbraň a začal střílet do zpěvaččina bytu. „Létaly kolem mne kulky. Ale slíbil mi, že s těma vylomeninama přestane, když si ho vezmu. Že jen chtěl vystřílet můj monogram do stropu. Babička pak vždycky říkala: Ona jde na rande se svým vrahem!“, popsala Kubišová ve svých pamětech Láska za časů bezčasí. Jenže ona si ho tenkrát místo toho, aby ho opustila, vzala. A teror pokračoval. Němec se od rána do večera utápěl v alkoholu a zpěvačka se čím dál víc bála o holý život.

Ohrožoval ji kvůli alkoholu sekyrou

„Jednou mi dal klíče od komory a zapřísahal mě: Kdybych na tebe vzal třeba sekeru, nic mi nedávej! Jenže nakonec za mnou opravdu se sekerou přišel, tak jsem mu klíče dala. Říkala jsem si, že přece nejsem blázen, abych se nechala zabít,“ vzpomínala v Blesku. Neustálý strach o život a stres způsobil to, že Kubišová v osmém měsíci těhotenství potratila. Celý týden nosila v břiše mrtvou holčičku. Teprve pak jí lékaři mrtvé tělíčko z těla vyoperovali a Marta prožila klinickou smrt. Přesto se s Němcem dokázala rozvést až o rok později v roce 1972, kdy mu přišla na nevěru. O dva roky později režisér emigroval do Amerika a vrátil se až v roce 1989.

Hodili na ni pornografii

Přesto začátkem roku 1970 opět vyhrála Zlatého slavíka (za rok 1969), ale cenu už směla převzít pouze v ústraní redakce časopisu Mladý svět. Její poslední vystoupení se skupinou Golden Kids se konalo 27. ledna 1970 v Ostravě. Od února 1970 měla Marta Kubišová zakázané vystupování, ale ve studiu Supraphonu ještě mohla natočit několik písní. Záminkou k jejímu zákazu se staly údajné pornografické snímky z jara 1969 (tři fotomontáže). Později sice žalobu u soudu na ředitele Pragokoncertu Hrabala, který měl za účelovou pomluvou stát vyhrála, ale mezitím už měla vypovězené všechny smlouvy. I přes to ještě získala v anketě Zlatý slavík 1970 mezi zpěvačkami nejvíc hlasů. Protože byla pro komunistický režim nepohodlnou osobou, musely být výsledky ankety zfalšovány, podle nichž se sloučením kategorií stal jediným vítězem režimu Karel Gott. Cenu tak obdržela dodatečně na koncertu v Lucerně až v červnu 1990 z rukou šéfredaktora pořadatele soutěže Mladý svět.

Tragická životní ztráta

Když ji komunisti odstavili od hudby, živila se převážně jako úřednice. Jeden čas dokonce lepila sáčky na hračky. V osmdesátých letech pracovala jako referentka zásobování Výstavby sídlišť v Praze. Na obnovu své umělecké činnosti si musela počkat do roku 1989, kdy komunistický režim padl. Do té doby mohla zpívat pouze na undergroundových akcích pro pozvané účastníky. Ve druhé polovině 80. let se údajně měla stát zpěvačkou skupiny The Plastic People of the Universe, ale toto angažmá měla překazit Státní bezpečnost (StB). Podruhé se vdala za režiséra Jana Moravce (82) v roce 1974. Podpisem Charty 77 se ale Martino stíhání a sledování StB ještě stupňovalo, tím spíš, že od roku 1977 do 1978 působila i jako mluvčí Charty 77. V roce 1978 nahrála několik lidových písní a „Modlitbu“ s Jaroslavem Hutkou, které byly vydány na albu ve Švédsku. Dne 1. června 1979 se jim narodila dcera Kateřina Moravcová Kubišová (45). I toto manželství ale skončilo rozvodem.

Nečekaný návrat na výslunní

Dne 21. listopadu 1989, v době sametové revoluce, zpívala z balkonu budovy Melantrichu na Václavském náměstí „Modlitbu pro Martu“ a také československou hymnu. I v dalších dnech vystupovala na manifestacích na Václavském náměstí i na Letné. Po sametové revoluci se krátce angažovala i politicky. Ve volbách roku 1990 zasedla do české části Sněmovny národů Federálního shromáždění za Občanské fórum, ale již v červnu 1990 na mandát rezignovala a fakticky jej nevykonávala. Mohla se konečně zase začít věnovat hudbě. Až do minulého roku stále vystupovala. Navíc v divadle Ungelt našla spřízněné duše a pravidelně zde připravovala své recitály. Účinkovala zde i v komorním Líp se loučí v neděli od Andrewa Lloyda Webbera a její výkon byl oceněn cenou Thálie za rok 2002. Poslední recitál v Ungeltu S nebývalou ochotou měl premiéru v dubnu 2010.

Sbírá ceny, které jí právem patří

Své osmdesátiny oslavila koncerty v Praze, Nymburku, Českých Budějovicích a Kladně s názvem Noc s legendou, na kterých zpěvačka vystoupila s hosty. Díky mimořádnému zájmu Marta Kubišová přidala ještě dvě zastávky, a to Příbram a Strakonice. Na rok 2024 si připravila poslední turné Noc s legendou Martou Kubišovou, zavítala do Prahy, Kolína, Mělníka a dalších měst. Příští týden v pátek 29. listopadu bude při předávání prestižních cen Český slavík uvedena jako první žena do Síně slávy.

TZ TV Nova

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz