Hlavní obsah
Lidé a společnost

V Ukrajině jsme rozdávali pomoc – v nemocnicích, rodinám i zvířatům

Foto: Pavlína Vlčková

Záporoží

Projeli jsme Chmelnicko, Sumy, Charkiv i Záporoží. Předali jsme léky, vybavení i krmivo pro zvířata. Byly to silné chvíle, které mě utvrdily v jediném: bez pomoci Ukrajině nepřežijeme ani my.

Článek

Na Ukrajinu jsem nejela poprvé – a vím jistě, že to nebylo naposled. Válka, která tam zuří, není vzdálená ani cizí. Týká se nás všech. Proto se snažím pomáhat, jak jen to jde – ať už lidem v nemocnicích, rodinám, vojákům na frontě nebo zvířatům, která tam zůstala bez pána.

Cesta přes města, kde se píše historie

Naše trasa vedla přes Chmelnicko, Sumy, Charkiv a Záporoží. Každé z těch míst má svůj příběh, svou bolest, ale i svou obrovskou sílu. V nemocnicích jsme předali vybavení, léky a další pomoc. Vojákům jsme vezli to, co jim může pomoci přežít – od základních potřeb po vybavení. Ale nezapomněli jsme ani na psy a kočky, kteří jsou často posledními svědky zničených domovů.

Když rozdáváte pomoc, uvědomíte si, jak málo stačí k tomu, aby lidem zazářily oči. Dětský úsměv při daru plyšové hračky má stejnou váhu jako úleva lékaře, že má konečně materiál, který potřebuje k záchraně životů.

Přátelství a chvíle, které se nezapomínají

Nebyli jsme tam sami. Setkali jsme se s přáteli, kteří už dávno nejsou jen „známí z Ukrajiny“. Jsou to lidé, kteří nás přijali do svého života a kteří nám pokaždé připomínají, že solidarita není prázdné slovo.

A pak byl jeden zážitek, který se mi vryl do paměti nejvíc – voják, který nás vzal na polygon. Střílet tam, uprostřed války, bylo něco úplně jiného než všechno, co znám odsud. Nebylo to dobrodružství, ale spíš tvrdá lekce: tihle lidé každý den riskují život, aby bránili svou zemi. A tím brání i naši.

Proč musíme pomáhat

Když jsme se vraceli přes Užhorod a Slovensko, byla jsem unavená, ale zároveň rozhodnutá. Vím, že se tam vrátím znovu. Protože tahle válka není jen ukrajinská. Je i naše. Pokud padne Ukrajina, padneme i my.

Pomoc Ukrajině není charita, kterou si můžeme odškrtnout. Je to životní nutnost. Každá koruna, každý balíček, každá cesta má smysl. A pokud někdo nemůže pomáhat přímo, vždycky je možnost přispět jinak – finančně, sbírkou, podporou.

Poselství na závěr

Nebyla to moje poslední cesta. A neříkám to jen jako osobní závazek. Říkám to jako výzvu. Pomáhejme dál. Protože když pomáháme Ukrajině, pomáháme sami sobě.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz

Doporučované

Načítám