Macinka v Mnichově poučoval, kolik je pohlaví. Clintonová nechápavě hleděla

Když se někdejší ministryně zahraničí a neúspěšná kandidátka na post prezidentky USA Hillary Clintonová chystala na vystoupení na Mnichovské bezpečnostní konferenci, netušila, co ji čeká v debatě, v níž se setká s českým vicepremiérem a „dvojministrem“ Petrem Macinkou (Motoristé).

Místopředseda Babišovy vlády vystoupil v panelové diskusi spolu s Hillary Clintonovou, polským ministrem zahraničí Radosławem Sikorskim a s dalšími osobnostmi.

Český politik Clintonové vyčetl, že nemá ráda současného prezidenta Donalda Trumpa. Politička připustila, že tomu tak je, a vysvětlila důvody.

Český ministr pak hájil kroky Trumpovy administrativy. Podle Macinky představují reakci na politiky, kteří podle jeho slov „zašli příliš daleko“ od běžných lidí, daleko od reality, například v oblasti genderových otázek či klimatu nebo tzv. woke hnutí.

„Nesouhlasím s genderovou revolucí, s klimatickým alarmismem,“ řekl Macinka.

„Ženy mají svá práva,“ namítla Clintonová.

„Myslím, že existují dvě pohlaví. Ale někteří z nás si myslí, že existuje víc než dvě pohlaví,“ mínil ministr.

Clintonová se usmívala.

„Existuje muž a žena,“ vysvětloval Macinka. „Zbytek je pravděpodobně sociální konstrukt. Zašlo to příliš daleko,“ promlouval naléhavým tónem.

„Na Ukrajině lidé umírají na frontě, aby zachránili svou svobodu. A vás trápí dvě pohlaví?“ podivovala se Clintonová.

„Můžu prosím dokončit? Promiňte,“ vymezil se ministr a zmínil, že je nervózní.

„To mě mrzí,“ nenechala se politička uvést do rozpaků.

Macinka pak připustil, že Ukrajina bojuje za svobodu, ale nikoliv za tu naši. Především za tu svou. Hovořil o tom, že někteří lidé na Západě se snaží pomoc Ukrajině zneužít.

„Nevím, jestli Trumpova administrativa pomáhá Ukrajině zastavit válku, ale věřím, že takový přístup existuje. Nevidím žádného jiného silného geopolitického hráče, který by byl schopen donutit Rusko, aby přestalo zabíjet ukrajinský lid a ničit zemi,“ řekl Macinka.

Připustil, že určitý tlak vytváří také Evropa, mimo jiné prostřednictvím sankcí. „Ale Rusům je to asi jedno,“ domnívá se politik.

Podle Clintonové existuje plán dát Ukrajincům rakety Tomahawk. K jednacímu stolu by se podle ní mělo zasednout, až budou mít Ukrajinci šanci zasahovat cíle v Rusku. Vytvořily by se tím lepší podmínky pro jednání.

Macinka pak hovořil o tom, že se mu nelíbí, když jsou někteří lidé označováni za fašisty.

„Ale na světě existují fašisté,“ namítl Sikorski.

„No, možná ano, ale…,“ zasekl se český vicepremiér. Potom vyslovil myšlenku, že „to skončilo někdy před 70 nebo 80 lety“.

Polský ministr s ním však tak úplně nesouhlasil. Clintonová se stále usmívala, ale mlčela.

„Nelíbí se mi, že každý den slyším nálepkování, že je někdo nacista nebo fašista. Měli bychom se uklidnit. Tohle rozděluje společnost. Možná nejsem tak chytrý jako vy, ale měli bychom se zkusit naučit znovu spolu mluvit. Tohle už zašlo příliš daleko,“ usoudil Macinka.

Český vicepremiér v Mnichově také vyslechl projev amerického ministra zahraničí Marca Rubia. O své dojmy se podělil s žurnalisty na sobotním brífinku. „Byl to velmi důležitý, v podstatě civilizační projev,“ řekl českým novinářům v Mnichově.

Rubiovo vystoupení podle něj doplnilo páteční projev německého kancléře. „Musím říct, že bych podepsal každé slovo z toho, co Marco Rubio řekl,“ dodal Macinka.

Americký ministr podle něj hovořil otevřeně o tom, že ne všechno, co se v minulosti udělalo, bylo nezbytné.

„Mluvil o deindustrializaci, o problémech migrace, o nesmyslnosti některých zelených politik. Mluvil mi z duše. Bylo to důležité. Dochází teď k přesunu priorit. Evropa by měla být více soběstačná, nespoléhat se v mnohém na USA, které chtějí hrát spíše strategickou roli a chtějí být partnerem. To také zaznělo v projevu Marca Rubia. Chtějí to dělat s námi. Na to, abychom byli schopni sami sebe posílit, se musíme přestat poškozovat, to znamená pokusit se opustit některé zbytečné politiky, některé zbytečné přístupy a postoje, které jsou příliš ideologické a které naši ekonomiku a průmysl poškozují. Bez prosperity a bez silné ekonomické politiky není možné posilovat naši bezpečnost a není možné dobrat se snáze k tomu, že budeme plnit závazky, které vyplývají z našeho členství v NATO,“ řekl Macinka.

Prohlásil, že jsme pevným spojencem. Česká republika podle něj je plnohodnotným členem Severoatlantické aliance se vším, co z toho vyplývá.

„Nejen u nás, ale i ve zbytku Evropy je na místě zamyslet se nad tím, jestli všechny kroky, které jsou před námi, jsou skutečně nezbytné, a jestli spíše naši pozici nepoškozují,“ uvedl vicepremiér.

Měli bychom se podle něj věnovat tomu nejdůležitějšímu, a to je naše bezpečí a obrana.

Vyjádřil se i k případnému navyšování obranných výdajů. „Ta debata, ten tlak, který je všudypřítomný, na to, aby se státy staraly více o sebe, aby svoje obranné možnosti posilovaly, aby plnily cíle vytyčené NATO, je tady zřejmý. Je dlouhodobý. Říkám, že my určitě to vnímáme jako důležité, ale je třeba přehodnotit také některé jiné politiky, které nám v tom brání. Bez silné ekonomiky, bez silné průmyslové základny, pokud se budeme dále bavit o zbytnělé potřebě dekarbonizovat, tak se obávám, že to nepůjde bez nějakého brutálního zadlužení,“ pohrozil Macinka.

Pokud má dojít ke změně na evropské úrovni, nemůže podle něj přijít ze země malé nebo střední velikosti. „Musí to přijít z velké země, jako je například Německo,“ řekl a dodal, že oceňuje proměňující se postoje Německa k energetice, průmyslu či migraci.

„Je na co navazovat. Chceme se s Němci bavit a říct, že jsme na jejich straně, že jsme připraveni podpořit změnu tak, aby si Evropa ulevila, a tím pádem získala víc kapacit na to, aby se byla schopná o sebe lépe postarat, a to nejen po bezpečnostní stránce,“ podotkl Macinka.

Sešel se mimo jiné s vůdkyní běloruské opozice Svjatlanou Cichanouskou, kterou ubezpečil, že škrty na jeho ministerstvu nedopadnou na podporu běloruské opozice. Jednal také s americkou židovskou komisí a s ministrem zahraničí Moldavska. Český ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) se podle Macinky tento týden setká se svým německým protějškem.

Ministr Macinka se vrátil také k projevu německého kancléře Friedricha Merze. „Mluvil o tom, že Německo má s USA velmi dobrou koordinaci, že jsou v intenzivních diskusích. Myslím si, že to, co říkal Marco Rubio, bylo doplňkem – doplňovalo to to, co řekl Friedrich Merz. Možná to mohlo být docela dobrou odpovědí. Jeho projev určitě byl hodný potlesku. Myslím, že také potlesk zaznamenal. Určitě se tady všem líbil a byli rádi, že ho slyšeli, že byl pronesen opravdu klidným tónem. Všechno, co tam zaznělo, bych podepsal,“ zdůraznil Macinka.

V další odpovědi na novinářský dotaz se vrátil k české zahraniční politice a jejímu údajnému posunu směrem ke Slovensku či Maďarsku. „S tím nemohu souhlasit. Česká zahraniční politika je česká,“ zdůraznil vicepremiér.

Řekl, že má dobré vztahy s ukrajinským ministrem zahraničí Andrijem Sybihou. „V dohledné budoucnosti spolu podepíšeme bilaterální smlouvu. Spolupráce běží,“ zdůraznil ministr.

Vyjádřil se i k nedělním demonstracím. „Nechci nic vzkazovat občanům. Pokud budou někde protestovat, je to jejich svaté právo. Vnímám to jako protesty opozice. Chtěl bych spíše něco vzkázat občanům, kteří vládu volili. Rád bych jim sdělil, že neuhneme z toho, co jsme si vytyčili. Budeme plnit programové prohlášení i to, kvůli čemu nás zvolili. Tlak opozice nezmění směřování, které jsme si vytyčili a které od nás očekávají,“ konstatoval Macinka.

Odpověděl také, že jednání V4 před Mnichovskou bezpečnostní konferencí neproběhlo. „Já to pojímám jako sérii bilaterálních setkání. Chci zmapovat, jakým způsobem si můžeme pomoci vzájemně,“ uvedl a dodal, že na multilaterální setkání není v Mnichově prostor.

Využívá prý toho, že přiletěl ministr zahraničních věcí Argentiny nebo Indie a zajímají ho česko-argentinské nebo česko-indické vztahy.

„Je to pro nás všechny výhodné, že nemusíme cestovat po celém světě jenom kvůli tomu, abychom se potkávali, což by bylo časově a ekonomicky náročné. Tady je úžasná příležitost zaplnit celý den schůzkami a mluvit o tom, co naše země spojuje, co můžeme udělat pro prosperitu, odblokování bariér, nejen obchodních, ale i politických,“ sdělil ministr.

Připustil, že o výši výdajů do obrany by mohla ještě proběhnout nějaká debata na úrovni vlády.

Zdroje: MSC, Times of India, Seznam Zprávy, Novinky, Forbes Breaking News, Hook Global, ČT.