Článek
Dorazil jsem s autem na Malou stranu a spustil produkci. Přejel jsem Vltavu a u Rudolfina zahnul vpravo. U přechodu pro chodce pro Královskou cestu u Karlova mostu padla červená a já zastavil. Z ampliónů nade mnou začal řvát Hitler a lidi koukali jak trubky a pak začla znělka Hlasu Ameriky připomínající nacistický pochod, to už jsem mířil k Jiráskovu mostu.
Za mnou se objevila policejní hlídka a po té co jsem na ten most vjel mě zastavila. Po kontrole vozidla a dokladů, mi oznámila, že musím vyčkat do příjezdu kriminální policie, která prověří zda jsem nepropagoval nacismus. Během 15-ti minut bylo okolo mě osm policistů, policejní kameraman a zdálky řídila zásah stará paní v civilu. Pak ke mě přistoupila další policistka v civilu , ukázala odznak kriminálky a položila mi otázku, zda jsem hrál Hitlera. Odpověděl jsem ano, také.
Po chvíli jsem byl vedle na chodníku požádán, abych odcouval s vozidlem na začátek mostu do místa, kde nebude tolik překážet a že pak budu převezen na služebnu k výslechu. Obešel jsem vozidlo a u zadních dveří se na mě vrhli tři policisté s výkřikem, že jsem neuposlechl třikrát příkazu policie a dali mi dozadu pouta u čehož mi vykloubili pravé rameno a srazili mě na chodník na zem. I když jsem nic neprovedl a nekladl jsem žádný odpor, najednou tvrdý policejní zásah vůči mé osobě.
No říkal jsem si, dneska bude někdo vykulenej, ale já to nebudu. To jsem ještě netušil, co bude díky neschopnosti zasahujících následovat.
Usadili mě s pouty vzadu do policejní octávie. Nevypli radiostanici, tak slyším, že Trosku odvezou odtahovkou jako korpus delicti. Polooděnci postupně zmizeli a mě převezli na služebnu proti holešovickému nádraží stále s pouty za zády a vyvedli mě připraveným kordonem do prvního patra a usadily na chodbě na lavici z totáče. Naproti stál policista se škorpionem a stále mě hlídal. Odnesli moje doklady, a furt nic. Tak jsem zvedl hlavu a na chodbu zvýšeným hlasem, pronesl, „mé jméno a dotaz proč tu jsem a že bych rád věděl s kým mám tu čest“. Z kanceláře vyšli dva policisté v civilu a ukázali služební průkazy a sundali mi i pouta. Při sundavání pout vyšel třetí policista se slovy „Hele, vono to neni naše!“
Byl jsem zadržen na pravém břehu, ale omylem mě odvezli na vyšetřovnu pro levý břeh. Na chodbě se vyměnil střežící policista a nyní už seděl a čuměl do mobilu. Po dvou hodinách ho odvolali a odvedli mě do místnosti, kde seděli u počítače ti dva ze zásahovky, co se na mě vrhly. Pánové mě odvezli na špatnou služebnu a zároveň zjistili, že se nácek nekoná. 15.března 2016 jsem byl také u České televize na Kavčích horách se stejným autem i podobným playlistem. Povolali na mě po hodině Policii. Policistovi jsem nadiktoval prohlášení, že nesouhlasím s tím, že televize přehlíží výročí obsazení zbytku republiky hitlerovským německem v roce 1939 a nepřipomíná jeden z nejhorších dnů naší novodobé historie. Policie to zjistila ve své databázi a do dnes děkuji mladému policistovi za jeho poctivou práci.
Oba policisté již zjistili, že šlápli vedle a neb byli ze zásahovky, tak jim trvala do šesti hodin večer formulace protokolu tak, aby se z toho jakš takš vyvlíkli. Bohužel, už to nějaký aktivní hlupák dal s nadšením na web policie a tak bez mého vědomí, už frčelo moje PR. Dali mi pouta tentokrát vpředu. A v octávce mě vezli pod majákama přes rozbouřenou Prahu po pravém břehu Vltavy. U Rudolfína už nešlo project neb se tam už řezali zemanovci a antizemanovcema. Po otočce nešlo přeject most Legií neb po něm pochodovali náckové z Letný, tak po návratu na Jiráskův most to vzali Zborovskou, neb náckové prošli tak už to po levém břehu šlo.
Dovezli mě na služebnu do Jiřího Křížka. Je tam speciální parta na nácky a jiný extrémisty a maj to blízko na Spartu. Předali mě prap.Součkovi ještě s pouty na rukou, který jim nařídil mi je sundat. Ten mě odvedl do své kanceláře s výzdobou jak v tetovacím salůnu. Všade byly fotky různých znaků a tetování rowdies z celý Evropy. Posadil mě proti sobě na židly se slovy vy asi nejste nácek co? Odvětil jsem, že rozhodně ne. My jsme četli vaše prohlášení od televize.
Chvilku jsme pokecali ještě s jeho dvěma kolegy a jeden mi oznámil, že jsem hvězda dne a že jsem všude. Sepsali jsme protokol s mým vyjádřením a ukázkou skladeb v mobilu načež jsem zjistil, že i oni považují znělku Hlasu Ameriky za nacistický pochod a pak mě dvě starší policistky vezli zpět do Holešovic k již odtažené Trosce. Poručík Šesták mě k ní odvedl a já zjistil, že má vybitou baterku neb nikdo nevypnul větrák topení, který je nezávislý na spínací skřínce. Po tlf. mi kamarád přivezl jinou a já mohl vyrazit k domovu.
Tam jsem zjistil, že moje přítelkyně s oběma dětmi prchla ke kamarádce neb čekala přepadení policií, zda nemáme doma v obýváku oltář s Hitlerem. Na diskuzním fóru předseda-1202STW, už frčela diskuse „kadlátko se definitivně zbláznil“ a na netu byli již o mě tři články.
Druhý den mi večer volá zeťák, že jsem byl ve zprávách na ČT, Nově i Primě, samozřejmě jako nácek což o mě prohlašovala i tisková mluvčí Policie ČR v rozhovoru pro ČT a Prima to osolila o to, že jsem jako nácek hrál nacistický kapely.
Ozval se mi Jiří X. Doležal z Reflexu se žádostí o rozhovor, kontakt jsme si vyměnili při vítání Američanů, kde jsem byl součástí jeho reportáže jako nevítač co hraje protiválečné skladby a písně. Rozhovor se uskutečnil v neděli v hospůdce u Kulaťáku v Praze a focení na Zličíně následující den odpoledne. Reportáž měla vyjít následně ve čtvrtečním čísle. Bohužel, v úterý zemřel Fidel Castro a tak reportáž o mě vyšla až v silvestrovském čísle a měla velký ohlas v širokém okolí, díky ní mě našel po čtvt století i kamarád FT z vejšky. Mít čtyři strany v Reflexu jen pro sebe a sdílet papír s režisérem Jiřím Strachem není každý den.
Chtěl bych poděkovat dodatečně všem zúčastněným na této akci, zažít 27 let od Něžné revoluce policejní represi, lež hlásanou o mne na všech hlavních televizních kanálech i webech státních institucí je zajímavá zkušenost. Bohužel stále platí, že „Aktivní blbec je horší, než třídní nepřítel!!!“ Bylo i zajímavé zjistit, že se našel v blízkém okolí jeden člověk, který mě na základě reportáží považoval za nácka, jak se říká: Kam pán bůh nedal tam nedal. Pro ty co nechápou, proč jsem hrál Hitlera připomínám jméno Jan Opletal.
