Článek
Příslušníci odboje i oběti komunistické perzekuce také. I když to lze považovat za velkou berly, neb těch osob je tolik, že je to málo. Profesionální sportovci z Dukly to už je na hraně, je to vlastně jejich zaměstnání. Vědci z různých oborů uznávám. Umělci budiž. Ale profesionální žoldáky z misí či NGŠ je trochu moc. Proč by měl být odměněn člověk, krerý si třikrát ojel do mise vydělat milion a pak se náhodou jako okupant v Afganistánu k něčemu nachomejt. Potom uniformovaní profíci ve vysokých funkcích mi taky nejdou pod fousy. A celkově z celého počtu de fakto dva lidé co něco realně postavili nebo zkonstruovali, to je ostudný masakr.
Jako člověk co strávil v Armádě 25let, a to od 14 do 40 let věku vím, že zelený mozek, který nikdy nežil v reálném světě, je dost mimo a rozhodně netuší, co to znamená být na straně rukou a opravdové práce a ne na straně rozfrcávání peněz přidělených bez zásluh. V civilu jsem začal ve stavebnictví a vím, že míra hodnot normálních lidí je a musí být úplně jinde, než všechny gumy světa tuší.
Z hrůzou jsem zjistil, že pan prezident nedokáže překročit svůj zelený stín a že dokáže zprznit i udělování vyznamenání opomenutím oblastí života, které jsou pro něj bohužel tabu.
