Hlavní obsah

Zkusili vás někdy v restauraci obrat o pár stovek? Mě ano – a číšník na to dojel před celým lokálem.

„Tři mojita a dvě vodky navíc,“ stálo na účtence, kterou nám přinesl číšník.

Článek

Kdybych měl za každé takové překvapení korunu, asi bych si mohl postavit vlastní bar. Jenže tentokrát to nebyla žádná drobná chyba – někdo si chtěl přivydělat přímo na našem účtu.

Večer začal idylicky. S přáteli jsme zapadli do restaurace, kde to vonělo po pečeném mase a česneku, a nálada byla výborná. Číšník působil ochotně, jídlo chutnalo a všechno šlo hladce. Až do chvíle, kdy přišel účet. Částka byla podezřele kulatá a o dost vyšší, než jsme čekali. Začal jsem očima přejíždět řádek po řádku – a tam to bylo. Pět drinků, které jsme si nikdy neobjednali.

V duchu jsem si říkal: „Tak moment, já jsem možná po dvou pivech, ale rozhodně ne po třech mojitech a dvou vodkách.“ Zavolal jsem číšníka a klidně se zeptal, odkud se tam ty položky vzaly. Odpověď byla učebnicová: prý „chyba v systému“ a že to někdo omylem připsal k našemu stolu. Jenže výraz v jeho očích mluvil jasně – žádný systém, prostě obyčejný pokus o podvod.

A tak jsem se rozhodl nehrát hru „dohadujme se potichu“. Vstal jsem, zvedl účet a nahlas se obrátil na hosty u vedlejších stolů:

„Promiňte, patří tady někomu tři mojita a dvě vodky? Protože podle číšníka to máme na stole my.“

Lokál ztichl a pak se začal ozývat smích. Jeden pán vedle se dokonce uchechtl: „Kéž by, já bych si dal, ale já mám jen kofolu.“ Číšník zrudl tak, že by mu záviděla i paprika. A začal koktat cosi o „nešťastném omylu“. Jenže všichni už věděli, o co jde.

Vrátil jsem mu účet a s ledovým klidem pronesl:

„Zaplatíme to, co jsme skutečně měli. Pokud si chcete přivydělat, zkuste brigádu, ale ne na hostech.“

Na okamžik zavládlo hrobové ticho. A pak – potlesk. Jeden stůl u okna začal tleskat a přidali se další. Číšník rychle zmizel k pokladně, za minutu byl zpět s novým účtem – tentokrát bez „bonusových drinků“. Podával ho tak tiše, jako by doufal, že se vypaří spolu s trapasem.

Když jsme odcházeli, přiběhl manažer. Omlouval se, nabízel slevu na příště, ale já jen mávl rukou: „Díky, ale už se nevrátím. Férovost se nedá koupit voucherem.“

A co si z toho odnáším? Jednoduchou lekci: vždycky se vyplatí zkontrolovat účet. Chyby se stát mohou, ale když vás někdo vědomě zkouší obrat, nestojí za to mlčet. Někdy stačí zvednout hlas – a z pokusu o podvod se stane lekce, kterou si celá restaurace zapamatuje.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz