Článek
Pracoval jsem týdny na projektu. Každý detail jsem kontroloval, každý výpočet pečlivě ověřoval. Bylo jasné, že já za výsledky nesu hlavní odpovědnost.
Pak se objevil kolega, který se snažil mě veřejně zdiskreditovat. Obrátil se na mě během porady a s jistotou, která měla působit přesvědčivě, prohlásil:
„To, co jsi spočítal, je špatně. Použil jsi nesprávný výpočet.“
V první chvíli mě jeho sebevědomí znejistilo. Vysvětloval jsem metodiku krok za krokem, ukazoval správnost svého postupu, ale on stále trval na svém. Atmosféra houstla a napětí bylo téměř hmatatelné.
Pak se to zvrtlo v hádku. Kolega přepočítával čísla po svém, snažil se působit jako expert, zatímco já stál vedle, soustředěný a připravený reagovat. Srdce mi bušilo, hlava pracovala na plné obrátky.
Když porovnal svůj výsledek s mým, chvíli zůstal zaraženě stát. Ruce se mu chvěly, koktal výmluvy, a všichni viděli, že jeho plán selhal. Výsledky se shodovaly dokonale.
Vedení se na mě podívalo s uznáním a já pocítil obrovskou úlevu. Kolega, který chtěl získat slávu na můj účet, nakonec vypadal trapně. Ten okamžik mi připomněl jednu zásadu: poctivá práce a klidné sebevědomí často zvítězí nad ctižádostí a manipulací.
