Článek
Musím Vás oslovit vážená paní, neboť neznám Vaší věkovou stopu. Ale nad Vaším článkem aby jeden zaplakal. Nejdříve vyčítáte penzistum, že jezdí v drahých autech, že si dopřávají výletů, že sazeničky mizí rychlosti blesku, tu zase že jezdí na drahé dovolené, aby jste v zpápětí chápala, že si na vše vydélali svojí prací. Pravda, jak řekl někdo z diskutujících, mohli to být restituenti, někteří, ale přesto jsme si na vše museli vydělat celoživotní prací. Konkrétně já 45 let aktivní činnosti. Myslíte si, vážená, žeby dnešní mladý člověk vstával ve 2 hod.ráno, aby zatopil pod kotli na ZŠ a jeho směna byla 12 hodin. Ukažte mi jednoho. A že dnešní vysokoškoláci začínají s platem kolem 20 tisíc, já měl necelé dva. A také jsme se museli postarat. Celý život jsme šetřili a neměli na rozhazování, ale teď, když už potřebujeme k dennímu životu minimum, tak nám prosím, nechte tu býsadu stáří, že si můžeme plnit sny. Na závěr, ty sny trvají max. 14dní, 3 neděle a pak se ti penzisté vrátí, aby opatrovali Vaše děti, starali se o jejich zázemí a když přijedou mladí, jejich rodiče, aby i oni měli to zázemí, které jsme jim celý náš produktivní život vytvářeli. A jestli nám toho přesto závidíte, pak není chyba na straně penzistú. Pěkný den. Jo a na samý závěr, když prohlásíte, že pro syna není kpnstruktivní dojet za vlastnim otcem, tak to je opravdu něco špatně, ale ne na straně otce, ikdyž uznávám, my důchodci máme občas divné nápady.