Článek
Koucký vysvětluje principy tzv. elementárního urbanismu, v němž klade důraz na kompozici města namísto restriktivní regulace, a vrací se ke své práci na Metropolitním plánu Prahy, který podle něj během let ztratil své původní klíčové myšlenky. Mluví o výškové kompozici města, nedostatečně využitém potenciálu transformačních území Holešovic či Bubnů a také o tom, proč podle něj česká města dlouhodobě stagnují. Kriticky komentuje délku povolovacích procesů, míru kompromisů ve veřejném rozhodování i nedostatek odvahy přijímat progresivní urbanistická řešení.
V druhé části rozhovoru s Petrem Klímou se Koucký věnuje také památkové péči, digitálním nástrojům v architektuře, roli developerů i postavení architektů ve veřejné debatě. Důsledně rozlišuje mezi „péčí“ a „ochranou“ historických hodnot, polemizuje s dosavadním českým přístupem k výškové regulaci a obhajuje větší otevřenost vůči současné architektuře jako přirozené součásti vývoje města. Rozhovor nabízí i osobnější rovinu — vedle frustrace z vývoje českých měst ukazuje Kouckého jako autora, který stále věří v sílu architektonické vize, tvůrčí svobody a individuální odpovědnosti, a který dnes hledá radost z bezprostřední tvorby třeba i při stavbě vlastních gramofonů.
---
Odkaz na podcast: https://podcasty.seznam.cz/podcast/od-zapadu-nefouka
Co v rozhovoru uslyšíte:
01:01 – kritika územního plánování
09:29 – Metropolitní plán Prahy
16:52 – česká města v pasti stagnace
25:42 – využití digitálních nástrojů při plánování měst
29:02 – kritika památkové péče
46:38 – developeři jako hybatelé rozvoje
49:36 – architekti ve veřejné debatě
–––
O kterých projektech bude řeč:

Architektonická kancelář Roman Koucký – koucky-arch.cz. Foto: Jan Balcar, 2026.

Mariánský most v Ústní nad Labem. Foto: Ester Havlová.

Územní plán města Ústí nad Labem. Výkres širších vztahů. Zhotovitel Sdružení 4ct/koucky-arch.cz.

Roman Koucký, Metropolitní plán. Pracovní atlas 2018, Praha 2018.
Prof. Ing. arch. Roman Koucký vystudoval Fakultu architektury ČVUT v Praze, do roku 1990 pak pracoval v Projektovém ústavu výstavby hl. m. Prahy ve skupině Martina Kotíka. Souběžně začal samostatně projektovat a několik let spolupracoval s Martinem Rajnišem. V roce 1989 se stal jedním ze zakládajících členů skupiny Zlatí orli a studentem i tajemníkem Zlaté školy architektury. V letech 1990–1991 působil jako odborný asistent u prof. Emila Přikryla na Škole architektury AVU v Praze. V roce 1992 spoluzaložil nakladatelství Zlatý řez, které kromě řady publikací více než 30 let vydávalo i stejnojmenný časopis. Od roku 1997 vede Roman Koucký na FA ČVUT ateliér 1+xx – ateliér pro jednadvacáté století. Roku 2017 byl jmenován profesorem; je rovněž držitelem medaile FA ČVUT a zlaté Felberovy medaile ČVUT. Na fakultě byl i dlouholetým členem akademického senátu a vedoucím Ústavu nauky o budovách.
Ve vlastní kanceláři koucky-arch.cz spolu se Šárkou Malou zpracovali více než 260 projektů interiérů, domů – včetně přestaveb několika historických objektů – i mostů. Navrhli a realizovali i veřejná prostranství, urbanistické studie a územní plány pro více než 60 českých měst. Roman Koucký je i autorem celkové metodiky a základních tezí Metropolitního plánu pro Prahu, jehož přípravu na pražském IPR mezi lety 2012 a 2021 vedl a získal za ni Českou cenu za architekturu 2018 – Výjimečný počin. Napsal a editoval asi 15 knih o architektuře a urbanismu. Jeho práce byly vystaveny na mnoha výstavách a publikovány na mnoha místech. Je držitelem četných českých i zahraničních cen včetně dvou Grand Prix Obce architektů či dvou cen Evropské asociace ocelových konstrukcí. Za mimořádný přínos architektuře získal Cenu Archiwebu 2003 a ocenění Architekt roku 2024.






