Článek
Kdysi byl Silvestr synonymem pro hlučné ohňostroje, rachejtle a petardy. Dnes se na tuto tradici díváme jako na relikt minulosti. Jak jsme k tomu dospěli?
Časy rachejtlí a chaosu
Je těžké si představit, že ještě před pár dekádami byl Silvestr obdobím, kdy lidé dobrovolně plnili ovzduší toxickými zplodinami, plašili zvířata a vystavovali sami sebe riziku zranění. Ohňostroje byly vrcholem oslav konce roku, ale za jejich oslnivými barvami se skrývaly zranění, toxické zplodiny a škody na životním prostředí. Ptáci zmateně poletovali a naráželi do překážek, domácí mazlíčci se třásli strachy a prach z vypálených petard se usazoval v plicích lidí.
Ročně bylo zaznamenáno až několik stovek úrazů, často s vážnými následky, jako jsou popáleniny, tržné rány, poškození sluchu nebo zraku. Hasiči během silvestrovské noci mívali klidně až 350 výjezdů.
Chemické látky a prachové částice uvolňované během ohňostrojů jsou vysoce toxické a karcinogenní. Mají prokazatelně negativní a dlouhodobý dopad na lidské zdraví i životní prostředí. Navzdory těmto rizikům byla pyrotechnika stále populární – až do doby, kdy lidé konečně otevřeli oči.
Pomalá revoluce v oslavách
Ke změně došlo postupně, několik progresivních měst v Evropě a Skandinávii zakázalo používání pyrotechniky na veřejných místech. Byly nahrazeny laserovými show, dronovými choreografiemi a jinými inovativními způsoby, které nenarušovaly klid zvířat ani nepoškozovaly přírodu.
Praha začala pyrotechniku omezovat v roce 2020. Do té doby se centrum města pravidelně proměňovalo ve válečné bojiště, kde lidé odpalovali rachejtle a petardy mezi sebe a docházelo ke zraněním a škodám na majetku.
V roce 2024 ministři zemědělství a životního prostředí v České republice připravili regulaci zábavní pyrotechniky s cílem chránit zdraví lidí a zlepšit kvalitu ovzduší. Zároveň se zvýšila informovanost o tom, jak moc ohňostroje škodí přírodě a zdraví. Přes prvotní odpor lidé postupně tato opatření přijali a začali být více ohleduplní.
V roce 2032 došlo k úplnému zákazu prodeje a používání hlučné pyrotechniky, ale to už byla spíše formalita, protože v té době už drtivá většina lidí pyrotechniku vůbec nepoužívala. Došlo tak k podobnému efektu jako v případě zákazu kouření, kdy se lidé také velmi rychle adaptovali, jelikož pochopili, že cigaretový kouř v uzavřených prostorách obtěžuje ostatní a poškozuje jejich zdraví.
Klidné oslavy jako nové tradice
Dnešní oslavy Silvestra jsou v mnohém jiné. Lidem se podařilo zachovat radost z příchodu nového roku, aniž by působili hluk nebo škody. Hlavní roli převzaly tiché světelné instalace, komunitní oslavy a chvíle strávené s blízkými. Namísto chaosu s pyrotechnikou se stal symbolem příchodu nového roku klid – a to doslova.
„Město letos opět představilo novou formu laserového představení, které napodobuje polární záři. Děti jsou nadšené a my dospělí si užíváme, že nemusíme utěšovat vystrašené psy,“ popisuje Radka Dvořáková, která vzpomíná na své dětství, kdy pyrotechnika ještě byla běžná.
Poučení pro budoucnost
Jakýmsi symbolem naší cesty od hlučné minulosti k ohleduplnější budoucnosti jsou dnes pamětníci, kteří dětem vyprávějí o době, kdy se Silvestr slavil jinak. „Bylo to hlučné a bezohledné. Ale tehdy jsme si to neuvědomovali,“ říkají. Ačkoli se tomu dnes smějeme, je dobré si připomínat, že změna přišla jen díky odhodlání a společnému úsilí.
Rok 2055 je připomínkou toho, jak lidstvo dokázalo opustit zastaralé zvyky a vybudovat si vztah k přírodě a sobě navzájem. A tak, když hodiny odbijí půlnoc a ticho naruší pouze zvony na věžích kostelů, můžeme být hrdí na to, že jsme nechali hlučné oslavy za sebou a naučili se slavit s respektem.
