Článek
AGEISMUS
Ageismus je diskriminace na základě věku. Termín zavedl 1969 R. N. Butler.
Definice podle autora článku: Ageismus je kombinace negativního vnímání a posuzování projevů stáří, které se projevují různými formami diskriminace starších lidí veřejností a neetickými praktikami státních institucí, což vede k vytváření averze a segregačních stereotypů o starších lidech a obecně o stáří. Často je ageismus důsledkem předsudků. Například, že všichni starší lidé jsou mentálně oslabení, fyzicky křehcí a neschopní pracovat s technologiemi.
Dopady ageismu
Ty nejsou jen emocionální nebo psychologické, mohou totiž ovlivnit i fyzické zdraví. WHO uvádí, že lidé, zažívající konkrétní projevy ageismu často bojují s duševním i fyzickým zdravím, pomaleji se zotavují z akutních nemoci a zranění a v důsledku toho často umírají až o sedm let dřív než ostatní. Lidé, zažívající ageismus často podléhají nezdravému chování včetně alkoholu a špatné stravy, kouření a zneužívání drog.
Překvapení?
Termín ageismus se také používá k popisu útlaku mladších lidí staršími lidmi. Například odpírání některých práv a privilegií, vyhrazených dospělým, mladým lidem. Patří sem právo volit, kandidovat na politickou funkci, odmítat lékařské ošetření a nemožnost podepisovat smlouvy, ignorace myšlenek a názorů dětí a adolescentů, protože jsou „příliš mladí“ a kritiku jejich chování a způsobu života. Ageismus vůči mladým také zahrnuje tresty a často nesmyslné požadavky (například branná povinnost). Věkové předsudky mohou zahrnovat diskriminaci v zaměstnání, ale také ve společnosti a v rodině.
Starší lidé mohou být paradoxně sami k sobě ageističtí, pokud podlehnou negativním stereotypům o stárnutí. Ageismus je často spojen se strachem z osamění, neschopnosti se o sebe postarat a ze smrti.
Důsledky nového výzkumu
Výzkum vede ke změně postojů k důsledkům ageismu na jednotlivce. Americká psychologická asociace přijala první rezoluci o ageismu 2002 a tu aktualizovala 2020. Rezoluce připomíná roli věku při diskriminaci, klade důraz na důsledky stárnutí při vzdělávání zdravotnického personálu a psychologů a dalších pomáhajících profesí, a prosazuje příznivější, méně stereotypní chápaní stáří veřejnosti. Vědci tvrdí, že jedním z nejúčinnějších způsobů řešení ageismu je větší mezigenerační kontakt.
Překvapivé souvislosti s děním ve společnosti?
Aktuální mimořádně rychle rostoucí četnost privátních klinik longevity a antiaging medicíny a „wellness průmyslu“. Souběžně stoupající aktivita neeticky jednajících influencerů a nedostatečně odborně fundovaných individuálních privátních poraden a poradenských a školících (!) organizací a institutů.
Zdraví jako vědomá volba
Longevity je širší pojem zahrnující prodloužení života a zpomalení či zvrácení projevů stárnutí pomocí nejmodernějších technologií a personalizované prevence. Antiaging medicína je často chápána jako součást longevity, která se více soustředí na zpomalení viditelných projevů stárnutí a na celkové zdraví těla i duše, a to i přes to, že se snaží o komplexní přístup.
Longevity kliniky a antiaging medicína se specializují aplikaci procesů, prokazatelně prodlužující zdravý, aktivního života. V praxi se použití procesy longevity klinik a pracovišť antiageing medicíny částečně liší. Viz níže.
Longevity medicína
Prodloužení života a maximalizace zdraví, vitality a funkčnosti v pokročilém věku. Komplexní, datově řízený a silně zaměřený na prevenci a využití nejmodernějších technologií. Pokročilá diagnostika, personalizovaná medicína, datově řízená prevence, nové farmakologické směry. Maximalizace délky a kvality života s důrazem na vědecké metody.
Antiaging medicína
Zpomalení projevů stárnutí a podpora vitality a aktivního života. Celostní, zaměřený na zdraví těla i duše. Kombinace péče o vzhled, zdraví, výživu a životní styl. Dosažení optimálního zdraví a zvrácení projevů stárnutí.
Průměrná délka života se v posledních desetiletích prodloužila, ale současně vzrostl výskyt civilizačních onemocnění, která zhoršují kvalitu života ve vyšším věku a ve stáří. Generace „čtyřicátníků a padesátníků“ vidí na svých rodičích, jak náročný je život ve stáří, provázený nemocemi. To je motiv pro iniciativu zakladatelů a provozovatelů longevity klinik a klinik antiaging medicíny. Důležitý pro jejich činnost rozvoj medicíny a diagnostických a aplikačních technologií. Jde především o genetické testy, analýzy střevního mikrobiomu a hodnocení funkceschopnosti jednotlivých orgánů a mitochondriální funkce. Z lékařských zařízení, cílených na léčbu (kurativu) se stávají zařízení primární a sekundární prevence, odhalující zdravotní rizika dříve, než se nemoc projeví a v jejich rozvoji bránících.
Longevity kliniky propojují diagnostiku s personalizovaným, dlouhodobě sledovaným programem, kombinujícím nejnovější formy výživy, fyzického pohybu, relaxace a antistresových postupů a kvalitního spánku.
Longevity medicína má před sebou možnosti dalšího vývoje v podobě tzv. regenerativní medicíny. To je nový obor tzv. biomedicíny, zaměřený na procesy tvorby, inženýrství a regenerace lidských tkání a orgánů za účelem obnovy nebo dosažení jejich normálních funkcí. Pojem také zahrnuje vypěstování tkáně a orgánu v laboratoři a následný přenos do těla pacienta. Smyslem je vyhnout se problémům s nedostatkem dárců tkáně nebo orgánů nebo nedostatkem kompatibility a imunitní reakcí těla dárce.
Pojem byl poprvé použit v roce 1992 v článku Lelanda Kaisera pro nové odvětví medicíny, které se pokouší změnit směr chronických onemocnění, regeneruje ochablé nebo selhávající systémy orgánů. Směr oboru dal ovšem až William A. Haseltine, který spojil starší objev diferenciace lidských embryonálních kmenových buněk s možností léčby.
V příštích letech lze očekávat, že longevity medicína stejně jako antiaging medicína přestanou být výsadou úzké skupiny bohatých klientů a stane se široce dostupnou součástí moderní zdravotní péče. Zdraví populace bude mít příznivé důsledky na společnost. Když lidé zůstanou do vysokého věku vitální a soběstační, prodlouží se také jejich produktivní věk a sníží se tlak na zdravotní systém. Starší generace se může stát aktivní, dokonce inspirující součástí společnosti.
Zdroje:
