Článek
ÚVOD
Média jsou plná strašení před demencí a Alzheimerovou chorobou.
Jsem z toho ve svém pokročilém věku tak vystrašený, že o tom musím něco napsat. Ostatně, už jen to, že tohle píšu, si dovolím podat jako důkaz, že můj mozek funguje. Troufám si tvrdit, že významně mnoho mých vrstevníků je na tom podobně jako já, pokud ne lépe. Kdo chce, může si přečíst statistiku výskytu demence u nás i ve světě. Stav nelze označit za kritický.
Očekávám, že z komentářů v bohaté diskuzi se dozvím, že možná stále mohu psát články, ale určitě jsou bláboly stejné jako tento článek. Možná si někdo vzpomene na jeden z mých článků, pojednávající o gerontokracii. Jsem senilně škodolibý a mířím na nikoliv jen dva aktuální světové lídry. Možná, že rostoucí věk a stárnoucí mozek dělá z těch vůdců psychopaty.
Nicméně dalo by se psát o opaku, totiž o geniálních seniorech, netrpících senilitou a demencí ani náhodou. V našich zemích třeba herec Svěrák, psychiatr Honzák, politik Schwarzenberg blahé paměti, bývalý Čech (už nežije) spisovatel Kundera atd. A co třeba Dalajláma?
Souvislost hledejme se životními okolnostmi počínaje genetikou až po vzdělání jako nutnou podmínkou sebeobrany před mozkovou leností už od útlého věku a následující celoživotní mentální a tvůrčí aktivity. Ostatně, já osobně jsem se musel těsně před dosažením 75 let hodně rychle naučit přednášet na vysoké škole a bez pomoci kolegů. Přitom jsem se v průběhu života nevyhýbal ani prohřeškům proti principům zdravého životního stylu. Už dlouho se snažím to vylepšit. Moje chyba, moje smůla.
Tak do toho, můj mozku, sbírej, analyzuj a cituj vědecká data tady a teď
Začnu formulačně upraveným protimluvem ze zdroje, uvedeného níže. Díky evoluci jsme majiteli vysoce výkonných částí mozku, ale prý za cenu jejich zvýšené citlivosti vůči degenerativním procesům, souvisejících se stárnutím. Jde ovšem jen o hypotézu, které se prý říká „poslední přišel, první odchází“ (last-in-first-out). Souvisí to s chápáním stárnutí mozku v souvislosti s výše zmíněnými neurodegenerativními onemocněními. Ty postihují v první řadě „nejlidštější“ části mozku. Věda má obavy, že další evoluce těchto oblastí by mohla zavinit zvýšení náchylnosti k jejich degeneraci. Ta by převážila nad kognitivními výhodami.
Kam evolučně směřuje lidský mozek?
Bude pokračovat ve vývoji, byť za cenu větší zranitelnosti, nebo dokáže posílit odolnost nejvyvinutějších oblastí? To není všechno! Ukázalo se, že lidský mozek disponuje účinným detoxikačním systémem! Teď ještě, s ohledem na nutnost prevence degenerativních neurologických onemocnění najít účinné prostředky.
Zdroj: https://www.nationalgeographic.cz/veda/lidsky-mozek-starne-rychleji-prave-tam-kde-se-vice-vyvinul/
Na místě je předběžná opatrnost v optimismu, souvisejícím s evolucí lidského mozku
Člověka zformovala evoluce tak, že mu to brání v řešení globálních problémů (autor citátu Jaroslav Petr). Závěr autora citátu? Klíčové rysy lidské evoluce pravděpodobně působí proti naší schopnosti vyřešit globální kolektivní výzvy. Při pokusech toho docílit musíme dělat pravý opak toho, co dosud dobře fungovalo.
Pro odlehčení přidávám něco konkrétního
Článek nemůže opomenout realitu v podobě existence oficiálních doporučení! Jsou jimi pravidelný pohyb, relativně paradoxně ve stáří dokonce silového typu (!), dechová cvičení, kvalitní a dostatečný spánek, osobní sebeobranu proti stresu včetně meditace a v neposlední řadě nejnovější, prokazatelně efektivní doplňky stravy, jimž se říká mozkové nutrienty, z nichž většina je přírodního původu.
O tom jsem psal ve článku, vydaném nedávno. Do seznamu zařadím další doporučení, převzatá ze zdroje uvedeného níže. Jde o citáty slavného neurovědce Jonathana Haidta. Opět jsem neodolal a formulačně je upravil a doplnil. Jedná se o tři tipy, které jejich uživateli pomohou být chytřejší, silnější a společenštější.
1) Chytřejší? Získej zpět ztracenou kontrolu nad svou pozorností. Nenechávej ji pasivně skákat mezi sociálními sítěmi, aktivně vybírej, čemu ji věnuješ.
2) Silnější? Přijímej nové výzvy, a to jak fyzické, tak mentální, protože tě dlouhodobě posílí a zkultivují. Je to sebeobrana proti senilní fragilitě (křehkosti).
3) Společenštější? Naslouchej lidem. Nauč se pokládat jim otázky. Odpovědi tě přenesou do reality a vzdělají.
Existuje adaptace na nezdravý životní styl?
Jiné důkazy o evoluci mozku zatím nejsou jisté, ale z řady prací vyplývá, že člověk se nakonec dokáže adaptovat i na nezdravou, průmyslově ultra-zpracovanou stravu (potraviny). Jedna studie genetických změn v USA v průběhu 20.století prokázala přirozený výběr jedinců, vybavených dispozicemi pro nižší krevní tlak a cholesterol (zvýšené hodnoty zkracují délku života a zvyšuje je právě moderní způsob stravování).
Komentář autora článku: zrovna tohle tvrzení podle mých studií vědecké literatury není objektivní. Na druhou stranu v případě, kdybychom akceptovali „sílu přirozeného výběru“ spolu s pokračujícím trendem nezdravého životního stylu, znamenalo by to: ten, kdo se dokáže adaptovat na obezitu a chemii v potravinách, přežije. Inu, trochu provokuji….
Oponující vědci také hovoří o spekulaci!
Změny jsou přitom poměrně rozsáhlé, zasahují asi 8 procent lidského genomu. Co je nejdůležitější? Přirozený výběr nevysvětluje, proč se některé geny vyvíjejí rychleji, než jiné. Vědci měří rychlost evoluce tak, že srovnávají lidskou DNA s jinými druhy, díky tomu zjistí, které geny se u lidí vyvíjejí nejrychleji. Jedním z nich je gen pro lidství, označený jako oblast HAR1. Ta se u člověka vyvíjí nejrychleji, je to vidět při srovnání se šimpanzi. S nimi máme společných asi 99 % DNA, ale v případě HAR1 je to jen cca 85 procent. Změny probíhají a vědci mohou měřit jejich rychlost, ale stále neví, proč existují oblasti, v nichž změny jsou rychlejší.
Cílem je nejenom pochopení rychlosti změn a jejich lokalizace, ale především odpověď na klíčovou otázku co vlastně dělá člověka člověkem.
Komentář autora článku: co třeba řeč a logika?
Neurogeneze aneb i starší mozek dokáže omládnout
Vědci z Kolumbijské univerzity v New Yorku souhlasí s tvrzením, k němuž dospěli mnozí neurologové: lidský mozek je schopen vytvářet nové neurony celý život. Definitivně se tak potvrdila oprávněnost teorie, že v případě, kdy mozek dostane vhodné zdroje výživy, může téměř zázračně omládnout. Nicméně nové neurony mají ve starších mozcích nižší schopnost tvořit nová spojení (tzv. synapse, pozn. aut.). Analýza prokázala, že starší mozky měly nižší vaskulární vývoj (zásobení mozku krví, pozn. aut.). Neurony hipokampů (hipokampus je část koncového mozku ve spánkovém laloku v každé z hemisfér pozn. aut.) starších mozků měly nižší hladiny proteinů, souvisejících s plasticitou a vznikem nových neuronových vazeb. Je možné, že změny ve starších mozcích souvisí s některými kognitivně-emocionálními změnami.
Výsledky umožnily tvorbu nového modelu stárnutí mozku, v němž si starší mozky zachovávají schopnost vytvářet nové neurony. Zároveň se jim už tak dobře nedaří tvořit nová spojení a udržovat je (byť třeba za pomoci inhalace hyperbarického kyslíku).
Přesto my senioři můžeme být mírně optimističtí!
Umírněný optimismus je nezbytný s ohledem na vývoj civilizace po stránce technologické, jedná se především o vliv umělé inteligence.
Komentář autora článku: existují jakési (oprávněné?) obavy z „hloupnutí“ mladé generace v důsledku snadné dohledatelnosti jakýchkoliv informací, což v reálu znamená menší kognitivní zátěž mozku a asi také snížení inteligence.
