Článek
Svátek. Příležitost k formálnímu ocenění. Připomenutí potřeby respektu.
První slovo, které vás napadne? Ocenění. To druhé? Květiny. Co vás přitom nenapadlo? Povinné oslavy za „komoušů“. Pravda? Jak to tedy bylo a jak to je dnes?
MDŽ je mezinárodní svátek, který roku 1975 OSN prohlásila za den mezinárodní solidarity se ženami v jejich úsilí za rovnoprávnost, spravedlnost, mír a rozvoj. V ČR je MDŽ významným dnem od roku 2004. Jak je tohle možné?
MDŽ je pro nás Čechy, kteří už „něco pamatujeme“, inspirací k nostalgii. Aniž bych tím glorifikoval minulý režim. Myslím tím bouřlivé oslavy MDŽ ve všech povoláních, organizacích a politických stranách.
Na rovinu? V hlavách nás, velmi zralých mužů, se určitě probudí vzpomínky na situace, které z naší strany v žádném případě nevyzněly jako decentní díkuvzdání ženám. Takže? Už dnes, den před 8.březnem 2026 se těším na to, co si přečtu v médiích. Jak se slavilo „na Hradě i v Podhradí“. Na tradiční příliv moudrých názorů, pochval nebo dokonce odsuzování. Na pokrytecká vyjádření politiků (-ček) a VIP osobností všeho druhu.
S Mezinárodním dnem žen se pojí pár zajímavostí (zestručněno autorem)
- Nejprve (to je hodně dávno) to byl Mezinárodní den pracujících žen. Od roku 1908, kdy k tomu dala popud stávka textilních dělnic.
- MDŽ byl (přinejmenším v „socialistických“ státech) náhradou za Svátek matek, který se během komunistického režimu neslavil. Součástí oficiálních oslav MDŽ byly děkovné kulturní akce, jejichž protagonisty byli především děti – přesněji Pionýři. Samozřejmě díkuvzdání ženám na všech tehdejších pracovištích.
- Tradiční květinou byly (ale už nejsou) karafiáty, údajně proto, že byly levné.
- Pikantní zajímavost? V Polsku a na Ukrajině si MDŽ přizpůsobili a spojili ho s oslavami jara.
Aktuálně si nikdo nevzpomene na příčinu a původ tohoto svátku. Dnešní doba, plná různých svátků, to je příležitost „uvolnit se“, na chvíli zapomenout na nepříznivou realitu. Je to však především mimořádná šance pro obchodníky. Ostatně, jako všechny svátky.
Nemohu nevyužít tento svátek k „ohřátí vlastní autorské polívčičky“, která se bude týkat žen. Pochopitelně všeho věku. Ale především jsem si teď uvědomil problém – tím je dilema, koho považovat za ženu – a koho za dívku. Důrazně připomínám, že to není dvojsmyslné, týká se to pouze lidských jedinců ženského pohlaví (rozuměj XX). Hledal jsem – a našel. Podrobnosti v citovaném zdroji, zde stručně:
- Žena je dospělá žena, zatímco dívka je mladá žena.
- Ženy dosáhly fyzické a emocionální zralosti, zatímco dívky stále rostou a dospívají.
- Společnost očekává od žen a dívek odlišné role a odpovědnosti.
Nyní si dovolím využít MDŽ k připomenutí mého chápání postavení žen v současné společnosti. Vyjádřil jsem ve dvou svých článcích na Medium.cz objektivně a s pochopením, úctou a obdivem. Níže jsou odkazy na články autora na Médium.cz :
Ženy v politice, téma do pranice.
Závěr? Povzbuzování žen k účasti v oblastech, kde dominují muži, jako je vedení společností a politika nabízí strategické a morální výhody a podporuje vliv žen v rozhodovacích procesech. Investice do ženského vedení přesahuje rámec spravedlnosti, je to dobrá strategie pro řešení globálních výzev jako nerovnost, změna klimatu a krize duševního zdraví.
O ženách s respektem a realisticky. Spolu? Jde to ale dře to.
Závěr? Nelze prezentovat, protože se jedná o analýzu s průběžnými závěry.
