Článek
Poznámka: Korporáty jsou velké firmy s tisíci zaměstnanci, které používají striktní firemní pravidla při řízení činností na všech pracovních pozicích a svojí činností výrazně formulují a ovládají trhy.
Příběh, který už jednou zapadl, protože byl o stravování. Tentokrát vážné varování!
Občan je kdo? Práva a povinnosti? Odpověď nechám na vás. Je vám to jedno? No právě.
Příběh, jak nikoli stát, ale korporáty jsou těmi, kdo s občany manipuluje a kdo ničí zdraví vaše a vašich dětí s trvalými důsledky. Příběh, který připomíná, že ten relativně nejmenší problém je školní (mnohdy vyhozený) oběd, a ten největší problém jsou důsledky manipulace producentů potravin se zákazníky, hlavně s dětmi a mládeží. Příběh, který připomene kritické důsledky kopírování falešných idolů a nemorálních influencerů. Příběh o chamtivosti a bludném kruhu bezohlednosti a absenci odpovědnosti těch, kteří disponují možnostmi ovlivnit veřejnost.
Není to dlouho, co jsem napsal článek s názvem Demokracie, nebo korporátní diktatura a manipulace s veřejností? Výsledek? Nezájem.
Když jsem před ním napsal článek o nemorálních influencerech, chlubících se milionovými zisky a propagujícími (a prodávajícími) mládeži neskutečně předražený energetický nápoj, ani ten se nesetkal se zájmem. A to nepřipomínám situace, kdy nejde jen o nevinnou zábavu nebo prodej čehosi, co zavání návykovostí. Teď píšu další článek, ale už nejsem naivní a neočekávám „probuzení lidu“. Jen se zase pokusím zveřejnit konkrétní motiv k přemýšlení a zahájení aktivitního přístupu k vlastnímu zdraví a životu. Nemluvě o budoucnosti dětí.
Co mne k tomu motivovalo? Článek, publikovaný na webu medscape. Není problém si ho dohledat, jsou na něm velmi zajímavé, dokonce laikům srozumitelné informace, týkající se zdraví. Trochu jiná písnička než ta obehraná z místních naivistických portálů. Jaký mám motiv? Zjistil jsem, že stejným způsobem myšlení, jaké mám já, disponují také renomovaní zahraniční odborníci. Níže citovaný článek vyšel v květnu tohoto roku. Využil jsem šanci a přidal vlastní komentáře.
Zdroj: https://www.medscape.com/viewarticle/obesity-stealth-marketing-unhealthy-food-teens-2025a1000d23?
Obezita tajně: Marketing nezdravých potravin pro teenagery
Roku 2020 se portugalská fotbalová hvězda Cristiano Ronaldo dostala na titulní stránky novin, když během tiskové konference odmítla lahve Coca-Coly a zvedla láhev čisté vody. Záznam se stal virálním.
(Komentář: ukázkový příklad globálního vlivu celebrity, která – alespoň dočasně, ovlivnila zdravotní návyky veřejnosti. Názorný příklad potenciálu marketingových nástrojů).
Nenápadná síla digitálního marketingu
Citace: Gaston Ares, PhD, profesor ekonomie v Montevideu (Uruguay) na letošním Evropském kongresu o obezitě (ECO) připomenul zákeřné způsoby, jimiž digitální marketing změnil to, co mladí lidé jedí a pijí a po čem touží. Připomenul, že dospívající jsou non-stop vystaveni sugestivním zprávám na Instagramu, YouTube a TikToku, o úspěších provozovatelů fast-foodu, nových provozovnách a nových verzích rychlého občerstvení nemluvě.
(Komentář: výsledkem je „opičení“ a touha těch, kteří nemají příležitost, získat prostředky a možnosti „zapadnout do kolektivu“).
Konec citace.
Snad nemusím připomínat, co se děje u nás. Co si o tom myslím? Jak hodnotím situaci?
Jsou toho plná média. Plná lákadel na straně jedné a varování na straně druhé. Výsledek? Nezájem. Situaci nezvládají ani osvícení rodiče. Vysvětlení je ve vlivu podvědomí, které je sofistikovaně zmanipulováno korporacemi a influencery. Je to zneužití faktu, že společné „hodování“ bylo, je a vždy bude součástí socializace i běžného života společnosti. Dospívající touží po sounáležitosti, ale mají sníženou sebekontrolu a podléhají touze se odměňovat. Jak připomíná Ares, influenceři nejenom propagují produkty a mnozí s nimi současně obchodují, ale souběžně tvoří módní společenské „normy“. Dospívající se s nimi ztotožňují, proto je kopírují.
Citace: Ares připomenul šokující výsledky výzkumu reklam (digitální marketing) a propagace průmyslově ultra-zpracovaných potravin. Přiklad? Data potvrzují souvislost mezi expozicí reklamě a zvýšenou konzumací nealkoholických nápojů o 53 % a energetických nápojů o 114 %. Ares pokračoval popisem reklam, které označil za nenápadné a podprahové. Na rozdíl od tradičních reklam je digitální marketing podprahový. Někteří dospívající, kteří se podíleli na výzkumu jejich vlivu uvádějí plíživý pocit „obtěžování“ všudypřítomnými reklamami na nezdravé jídlo. Ares připomíná, že: „neuvědomují si, že to mají v hlavě“.
(Komentář: nemohu nepřipomenout vlastní článek, v němž jsem psal o podprahových reklamách. Bez zájmu (bulvárem zmanipulované) veřejnosti. Budu muset psát bulvární články, obsahující sofistikovaně zakomponovanou reklamu na „rozumné“ články).
Marketing podporuje nadměrnou spotřebu
Na téže konferenci Emma Boyland z katedry marketingu potravin a zdraví dětí Univerzity v Liverpoolu prezentovala výsledky studie s dětmi 7 až 15 let. Prokázala vliv marketingu na média, vysílající programy pro děti včetně televize, sociálních sítí, podcastů a plakátů. Pět minut vystavení reklamám na nezdravé jídlo bylo spojeno se zvýšením konzumace stravy o 130 kalorií (cca 8 % nad běžný příjem). Připomenula, že reklamy na značkové potraviny nejsou regulovány nikde ve světě (!), což má negativní důsledky na zdraví dětí. Reklamy účinkují na podprahové a emocionální úrovni.
Daisuke Hayashi, postgraduální student na Pensylvánské státní univerzitě se zabývá studiem tzv. „food noise“, což je obsedantní posedlost jídlem a jezením, což je provázeno zvýšeným vnímáním reklam a poruchami příjmu potravy. Analýza odhalila, že polovina nejsledovanějších videí na TikToku pod hashtagem #FoodNoise zmiňuje možnost užívání nových léků (především agonistů receptoru glukagonového peptidu 1, jimiž jsou semaglutid a tirzepatid) ke zvládání přetrvávajících a vtíravých myšlenek, souvisejících s jídlem. To je sice možná naděje pro obézní jedince, ale současně to vyvolá zmatek v hlavách mládeže, která by si mohla „normální hlad“ mylně vyložit jako patologický problém, vyžadující použití zmíněných léků.
Řešení z pohledu autora tohoto článku?
V Česku je osvěta bez šance. Slibná se mi zdá možnost angažovat rozumné idoly a influencery v nenásilné vtipné agitaci za zdravý životní styl (viz připomenutí Ronalda). Způsob sebeobrany, když nelze zamezit medializaci mejdanů celebrit a opulentních oslav narozenin jejich ratolestí (protože z toho žije bulvár).
Jisté je jediné: Pokusy státu a odborných společností včetně zdravotnických nemají šanci situaci ovlivnit natož regulovat a už vůbec ne ji vyřešit kategorickými opatřeními. Potravinářský a technologický průmysl jsou mocné.
Co z toho vyplývá jako jasné doporučení? Přežije ten, který si uvědomí stav věcí a společnosti, pochopí, že je systematicky ohlupován a manipulován a prokoukne techniky té manipulace a následně nastuduje klíčová doporučení nezávislých odborníků v oblastech, které se přímo dotýkají jeho existence.
