Článek
Nemohu nikoho nutit, aby si sám udělal jednoduchý rozpočet vlastní domácnosti. Mohu pouze popsat, jak to jako důchodce dělám sám.
Princip každého rozpočtu je stejný, nezáleží na tom, zda je státní, firemní nebo domácí. Vždy jde o soulad či nesoulad mezi příjmy a výdaji. Detailům státního rozpočtu nerozumím, pouze firemním a domácím. Firemní už nedělám, ale dělám si ten domácí. Udělal jsem si velmi jednoduchou tabulku v Excelu, lze použít i jakýkoli podobný program zdarma, jde to i na papíře.
Na jednu stranu dám „mandatorní“ výdaje, tedy to, co zaplatit musím a čemu se těžko vyhnu. Dám tam všechny mandatorní výdaje měsíční (energie, voda, telefony, internet, nájem, popřípadě splátky půjček …) a mandatorní výdaje roční (daně, pojištění, revize, odpady …) vydělené 12, součet mi dá průměrnou výši „mandatorních“ výdajů za měsíc. V mé fiktivní tabulce to je 23500.
Na druhou stranu dám příjmy, v mé tabulce 40000, u důchodců tedy obvykle pouze důchod, ale mohou tam být i další pravidelné příjmy. Jsou důchodci, kteří mají příjmy třeba z pronájmu nemovitostí, dostávají splátky půjček i jiné.
V poslední tabulce mám dohromady pravidelné příjmy a mandatorní výdaje. Rozdíl je to, co můžu v daném měsíci obvykle utratit, tady 16500. Pro informaci tam mám i částku, kterou mám na spořícím účtu, v podílových fondech nebo jinde. Částku 16500 tedy má tato domácnost na běžnou útratu. Pokud potřebuje něco navíc, má tři možnosti. Zvýšit příjem, snížit běžné výdaje nebo si půjčit. Ta třetí možnost ovšem znamená, že bude mít nižší částku k útratě v příštím období.
Rozpočet
Pokud si na něco jednorázově půjčí, objeví se to potom jako zvýšení splátky u mandatorních výdajů a sníží se částka, kterou může utratit. Pokud je potřeba, může se rozpočítat i ta měsíční částka na útratu. Mně ale stačí ten měsíční přehled, pokud potřebuju, vidím detaily na účtu u České spořitelny.
Takto funguje i státní rozpočet. Pokud na něco nemáme, buď zvýšíme příjmy (výběr daní), snížíme výdaje (důchody, dávky, armáda, školství, zdravotnictví) nebo si půjčíme, ale o to budeme mít nižší částku na výdaje v dalším období. A další zadlužování hrozí tím, že jednou částka na splátky převýší částku na další výdaje. Tohle platí jak na úrovni státu, tak i doma. Pokud na něco nemám (mimo mandatorní výdaje), tak to prostě neudělám nebo nekoupím. A pak v rozpočtu nebude nic chybět, protože nemandatorní výdaje nejsou povinné.
Jak jsem psal výše, je dobré si toto zkusit na domácím rozpočtu, pak se lépe pochopí, jak funguje ten státní.
