Článek
Blesková vojenská akce v Caracasu, zajetí prezidenta Madura a bleskové ovládnutí desítek miliard barelů ropy. Zatímco u jiných mocností média neváhají mluvit o agresi a porušování mezinárodního práva, u kroků Washingtonu se používají zjemňující výrazy jako „zajištění kontroly“ či „obchodní dohoda“. Kde se poděl rovný přístup a proč se mlčí o diktátorských manýrech a sankcích proti mezinárodním soudům?
A máme tu další skvělou dohodu Donalda Trumpa. Tentokrát s Venezuelou. Dle serveru seznamzpravy.cz si tím USA „zajistily většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů“.
Takže když něco ukradnou USA, hned se mluví o „dohodě“ a o „zajištění kontroly“. Proč je tak těžké uznat, že USA používají mafiánské praktiky? Unášejí prezidenty, sem tam si někde dosadí svého člověka, a když to nevyjde, rozpoutají válku? Proč se mluví pouze o ruské agresi a nikoli o té americké?
Maduro byl stíhaný údajně kvůli drogám a mafiánským praktikám. Dalo by se říct, že když USA unesly Madura, tak problém s drogami vyřešily. Ale očividně se zrodil nový problém – co s ropou? Anebo o drogy nikdy ve skutečnosti nešlo? Proč USA vůbec řeší nějakou venezuelskou ropu? Možná právě proto, že jsou to USA.
Nikde nevidím ani jednu sankci vůči tomuto státu. Naopak, Donald má ještě tolik drzosti a sankcionuje soudkyně mezinárodního soudu. Jak má být potom tento soud nestranný? V USA dnes vládne diktátor. Bohužel i média se bojí nazvat věci pravými jmény.
