Článek
Lev byl dlouho považován za nejobávanějšího suchozemského masožravce na světě, ale „král zvířat“ byl svržen lidmi. Což dokazuje nový výzkum. Sloni, nosorožci a žirafy se nyní více bojí lidí než jiných vrcholových predátorů, podle vědecké studie, která podporuje myšlenku, že lidé jsou světovým super predátorem. Divoká zvířata mají dvakrát větší pravděpodobnost, že utečou a opustí napajedla o 40 % rychleji, když slyší zvuk lidí, podle výzkumníků pracujících v jihoafrickém národním parku Greater Kruger, který je domovem jedné z největších zbývajících populací lvů.
Útěk nebo opuštění napajedla byla reakce pozorovaná u 95 % druhů, které zahrnují žirafy, leopardy, hyeny, zebry, kudu, prase bradavičnaté a impaly. Strach z lidí výrazně převyšoval strach lvů v celé komunitě savců, uvádí se v článku publikovaném v časopise Current Biology. Zvuky, které hrály, byly hlasy mužů a žen, kteří klidně mluvili místními jazyky. Vedoucí výzkumná pracovnice profesorka Liana Zanette z University of Western Ontario v Kanadě uvedla, že byla překvapena velikostí reakce volně žijících živočichů, stejně jako počtem postižených druhů.
Lvi by měli být tou nejděsivější věcí – ale lidé byli mnohem děsivější… Ukazuje to, že jsme pro zvířata opravdu děsiví. Zjištění popsala jako úžasná, ale také depresivní.
Strach sám o sobě může mít obrovský dopad na zvířecí populace: útěk před vnímanou hrozbou často přichází na úkor jídla a udržování dobré kondice. Útěk od napajedla znamená, že si budou muset najít jiné místo k pití – to je cena. Průzkumy z Austrálie, Severní Ameriky, Evropy a Asie ukázaly, že lidé zabíjejí kořist ve vyšší míře než jakýkoli jiný vrcholový predátor – částečně kvůli přijetí zbraní a lovu se psy – což je důvod, proč získali titul „superpredátor“. Výzkum z jiných částí světa ukázal, že lvi horští, jeleni, klokani, wallabies a divoká prasata se bojí lidí více než jiných vrcholových predátorů. Tato člověkem vyvolaná „krajina strachu“ bude mít kaskádové účinky v potravinovém řetězci, až na hlodavce a rostliny, protože změní způsob, jakým se zvířata pohybují krajinou.
Je pravděpodobné, že bude mít značné ekologické dopady. Pokud je strach z lidí tak všudypřítomný a stane se všem zvířatům na naší planetě, pak to skutečně přidává nový rozměr celosvětovým dopadům na životní prostředí, které by lidé mohli mít. Výzkumník divoké zvěře Dr. Hugh Webster, který na studii nepracoval, uvedl, že výzkum naznačuje, že lidské dopady na chování zvířat jsou ještě rozsáhlejší, než jsme si mysleli.
Možná klíčovým bodem je, že musíme identifikovat druhy nejvíce citlivé na narušení a vytvořit pro ně ochranu, která umožní osvobození od tohoto všudypřítomného strachu. K provedení studie vědci použili skryté kamerové reproduktorové systémy u napajedel, které byly spuštěny, když zvíře prošlo do vzdálenosti 10 metrů. Napajedla byla vybrána jako místo, protože to je místo, kde lvi – a lovci – mají tendenci zabíjet kořist.
Vědci natočili reakci zvířete na zvuk buď mluvících lidí, nebo lvů, kteří vrčí nebo dělají zvuky jako na lovu, a jako kontrolní zvuk použili neohrožující ptačí volání. Studie zdůrazňuje, jak může ochrana závislá na cestovním ruchu ovlivnit populace volně žijících živočichů. Dokonce i když lidé mluví jen v blízkosti divokých zvířat, mohou mít dříve nerozpoznané účinky. To představuje zvláštní dilema v afrických chráněných oblastech, protože ačkoli cestovní ruch může způsobit značné narušení, mnoho chráněných oblastí je závislých na příjmech z cestovního ruchu s volně žijícími živočichy tzv. safari, uvádí se ve zprávě Current Biology.
Zdroj: Current Biology, Bulletin 2022
