Článek
Rada bezpečnosti OSN schválila rozmístění mezinárodních bezpečnostních sil pod vedením Keni na Haiti s úkolem pomoci místní vládě v boji proti násilným gangům, které tuto karibskou zemi uvrhly do pekla anarchie. Americká rezoluce, která toto opatření vyslovuje šest let po konci předchozí stabilizační mise OSN, získala podporu 13 hlasů, zatímco Rusko a Čína se zdržely hlasování. Mise, která je zatím nespecifikované velikosti, byla schválena na dobu jednoho roku a bude přehodnocena po devíti měsících.
V rozhovoru pro BBC keňský ministr zahraničí Alfred Mutua řekl, že Keňští vojáci by měli být na Haiti do konce roku. Jamajka, Bahamy, Antigua a Barbuda se také zavázaly poslat své důstojníky do těchto intervenčních sil. USA slíbily poskytnout logistickou podporu a finanční prostředky ve výši 100 milionů dolarů.
OSN se však musí vypořádat s vážnými výzvami a pochybnostmi ohledně schopnosti vnějších sil bojovat proti haitským gangům, zejména vzhledem k jejich historii na Haiti, kdy došlo ke zneužívání moci. Premiér Haiti Ariel Henry a jeho vláda požádali o pomoc OSN a prosil o intervenci zahraničních sil téměř před rokem, neboť gangy ovládaly stále větší část země a vraždy, znásilnění a únosy dramaticky vzrostly, což přispělo k devastující chudobě a hladu.
Podle statistik OSN bylo jen letos hlášeno přes 2 400 zavražděných, více než 950 unesených a 902 zraněných. V reakci na tuto situaci vyzval bývalý policejní důstojník a vůdce nejmocnějšího gangu, Jimmy Chérizier, známý jako „Barbecue“, k ozbrojenému povstání proti premiérovi Henrymu.
Jimmy Chérizier je bývalý policista a v současnosti vede haitský gang. Stojí v čele kartelu Fòs Revolisyonè G9 an fanmi e alye, který sdružuje více než dvanáct haitských gangů a jejíž sídlo je v Port-au-Prince.
Hlasování OSN o vyslání sil na Haiti považuje americký poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan za „důležitý milník v poskytování tak potřebné pomoci lidem na Haiti, kteří příliš dlouho trpěli v rukou násilných zločinců“. Dodal, že „nyní je důležité zaměřit se na dosažení pokroku při mobilizaci mezinárodní podpory nezbytné pro rychlé, účinné a bezpečné nasazení této mise.“
Hlasování však bylo přijato s opatrností haitskými nevládními a humanitárními organizacemi kvůli nedávné temné historii mezinárodních intervencí na Haiti, včetně předchozí mise OSN, která byla vážně poznamenána obviněními ze sexuálního zneužívání.
Tyto gangy mají pevnosti ve velmi hustě obydlených slumech a znají území, na kterém působí, ještě lépe než haitští bezpečnostní důstojníci. Mají slumy a domy z cementu nebo vlnitého plechu postavené velmi náhodným způsobem, bez jakéhokoli územního plánování, a velmi často se můžete pohybovat kolem domů pouze v malých chodbách, které jsou méně než metr široké.
Diego Da Rin, který je v Mezinárodní krizové skupině konzultantem pro Latinskou Ameriku a Karibik a zároveň je odborníkem na bezpečnost na Haiti, uvedl, že gangy na Haiti mají své pevnosti ve slumech s vysokou hustotou obyvatelstva a dobře se orientují v prostředí, ve kterém operují, dokonce lépe než místní bezpečnostní síly. Slumy jsou plné domů vyrobených z cementu či vlnitého plechu, které jsou postavené bez jakéhokoliv řádného územního plánování. Pohybovat se lze často pouze úzkými chodbami mezi domy, které jsou méně než metr široké.
Úspěch této intervence závisí na aktivním zapojení Haiťanů. Haiti má smíšenou historii mezinárodních intervencí a tato nadnárodní akce by měla převzít podpůrnou roli a umožnit Haiťanům vést smysluplnou změnu ve své zemi.
Keňa má dlouhou historii udržování míru v zemi, včetně vojenských zásahů v Somálsku proti hrozbám extremistické skupiny Al-Shabaab. Experti však varují, že anglicky a svahilsky mluvící policie může být na francouzsky a kreolsky mluvícím Haiti v nevýhodě nebo může čelit většímu riziku selhání kvůli nedorozumění.
Rada bezpečnosti OSN schválila vyslání mezinárodních bezpečnostních sil pod vedením Keni na Haiti s cílem pomoci místní vládě bojovat proti násilným gangům, které zemi ponořily do stavu anarchie. Keňa se snaží eliminovat násilí na Haiti, přitom sama provádí teror proti vlastnímu obyvatelstvu.
Plánované vojenské zásahy však vyvolaly obavy, zda jsou policisté dostatečně vybaveni na zvládnutí vysoce kriminálně sofistikovaných ozbrojených gangů, a zároveň vyvstaly otázky týkající se historie keňské policie, která je spojena s brutalitou. Skupina Missing Voices, zabývající se sledováním mimosoudních poprav v Keni, odhaduje, že od roku 2017, kdy policie začala shromažďovat data, zemřelo 350 2017 lidí.
Keňa stojí při lidech afrického původu na celém světě, včetně těch v Karibiku.
„Existují skutečné obavy týkající se rozmístění jednotek,“ prohlásil výkonný ředitel Amnesty International v Keni, Irũngũ Houghton. „Je naprosto klíčové, aby byla stanovena jasná pravidla zapojení a dohledu – povinné a vymahatelné parametry, které zabraňují nadměrnému použití síly, a to včetně smrtící síly, korupce a sexuálního vykořisťování.“
Irũngũ Houghton reflektuje obavy spojené s touto tematikou a zdůrazňuje potřebu jasné regulace a dohledu, aby bylo možné předejít různým formám zneužití moci a pravomoci. První věc, kterou nám tím otevírá, je fakt, že problematika rozmístění jednotek je značně kontroverzní a vyvolává řadu obav.
Otázka rozmístění jednotek se týká vojenských a policejních sil. Jasně zde rezonuje zájem Amnesty International, zaměřené na lidská práva, o zajištění dodržování lidských práv a prevenci jejich porušování. Houghton zdůrazňuje klíčovou potřebu stanovit jasná pravidla pro zapojení a dohled nad jednotkami. Je důležité, aby tyto pravidla byly nejen jasně definované, ale také povinné a vymahatelné. To je klíčové pro zajištění odpovědnosti a prevenci zneužití. Tak, aby nakonec nedošlo, jen k „exportu násilí“ ve stylu „kozel zahradníkem“.
Zdroj: BBC, The Guardian, Voxpot, Bulletin2022,
