Článek
Příběh lidožroutů z Národního parku Tsavo nebo také lvích zabijáků je zcela unikátním jevem. Případ byl řádně prozkoumán z různých přírodovědných hledisek, vyprávěn místními vypravěči a popsán v literatuře, stejně jako zfilmován Hollywoodem. Jeho podstata je však velmi jednoduchá.
Lvi začali v roce 1898 opakovaně útočit v noci v táborech stavebních dělníků, kteří stavěli železnici z Keni do Ugandy. Šelmy se neobávaly ohně, vyhýbaly se pastem, překonávaly ploty a útoky pokračovaly po dobu devíti měsíců od března až do konce roku. Tyto útoky si vyžádaly 35, podle jiných zdrojů dokonce až 135, lidských obětí.
V prosinci téhož roku se do případu vložil plukovník ve výslužbě a stávající železniční inženýr John Henry Patterson. Postupně vypátral a zastřelil obě šelmy. Stavba železnice i zbývající dělníci byli zachránění a díky dobovému tisku se celý svět dozvídá o zrádnosti a krutosti lvích zabijáků a odvaze lovce Henryho Pattersona. Patterson časem vydává dvě vzpomínkové knihy a trofejní materiál v roce 1920 prodává za 5 000 dolarů Fieldově přírodovědnému muzeu v Chicagu.
Přicházeli v noci, tahali muže ze stanů a požírali je. Vstupovali do tábora oba zároveň a každý si odnášel jednu oběť, kterou pak požírali blízko tábora. Prakticky každý den byl někdo usmrcen.
Tento příběh, respektive způsob jeho vyprávění, měl dlouhodobý vliv na vnímání velkých kočkovitých šelem lidmi po celém světě. Pro zoologii představovala zajímavou hádanku, protože nebylo zřejmé, proč se lvi rozhodli pro lidské maso, když se specializují na lov velkých savců, jako jsou zebry a antilopy v afrických savanách.
Bruce D. Patterson, kurátor zoologických sbírek Fieldova muzea, se zajímal o tento případ nejen kvůli shodě svého jména s lovcem lvích lidožroutů. V roce 2004 představil tři nejpravděpodobnější teorie. Jednou z variant bylo, že v roce 1898 epidemie moru u dobytka zničila většinu velkých savců v oblasti Tsavo a lvi se tak ocitli bez svého běžného zdroje potravy. Dalším možným důvodem mohl být zvyk hinduistických železničních dělníků, kteří byli zvykli zemřelé spolupracovníky spalovat. Alternativou ke studenému zvířecímu masu je lákavé lidské maso pečené v popelu.
Lebky obou lvů, kdy u první z nich jde vidět výrazné poškození chrupu
Lvi mohli být přivyklí k lidskému masu, když historicky jedli lidské maso u řeky Tsavo, kde procházela známá trasa otrokářů. Žádná odpověď z obvyklého vysvětlení však nedává odpověď na otázku, proč pouze dva lvi z tohoto regionu. Proto Bruce D. Patterson nejprve prováděl mikroskopické zkoumání zubů, které byly součástí muzeálních trofejí lvů.
Mikroskopické struktury na povrchu zubů mohou prozradit, co šelma konzumovala v posledních týdnech svého života. Například malé trhliny mohou ukazovat na drcení velkých pevných kostí. Pokud by tyto trhliny byly pravidelnější a větší, mohly by znamenat, že šelma křupala kosti velkých kopytníků. Menší trhliny by mohly být spojeny s drcením a žvýkáním lidských stehenních kostí. Nicméně zuby lvů-lidožroutů z Tsavo neobsahovaly téměř žádné takové trhliny.
V Tsavu existovala lví lidožroutská „sociální tradice“, když územím procházely stezky arabských karavan s otroky. Každý rok zde bylo ztraceno odhadem několik desítek tisíc lidí, většinou šlo o mrtvé, nemocné, zraněné či nosiče, kteří byli ponecháni napospas přírodě.
Hypotéza, že lvi v Tsavu se začali živit lidmi kvůli nedostatku jiných potravin, nebo že za tím může být konzumace lidských mrtvol, je nyní zpochybňována. V těchto případech by se lvi pokusili z těla získat co nejvíce potravy tím, že by kousali a trhali kosti. Nicméně, oba lvi se evidentně vyhýbali kousání do tvrdých a těžkých kostí.
Hlad tedy nebyl jejich hlavní motivací. Správná odpověď se neskrývala na povrchu zubů, ale přímo v tlamě lva. Patterson spolu s kolegy vyhotovil na základě otisků čelistí dentální snímky obou lvů a dospěl k zajímavému závěru. Hlavní příčinou, proč Duch a Temnota lovili lidi, byl špatný stav jejich chrupu. Samec měl zlomený jeden špičák, chyběly mu tři dolní řezáky a část čelisti vykazovala zánět, který obklopoval další zuby.
Podle Pattersona toto onemocnění způsobovalo trvalou neúnosnou bolest a prakticky znemožňovalo jakýkoli útok na běžnou kořist, jako jsou zebry nebo antilopy. Samička nebyla v lepší situaci. Proto se oba lvi rozhodli pro snazší a v daný okamžik dostupnější kořist. Po smrti Ducha přestaly útoky na lidi. Samička Temnota však byla stále schopna vypořádat se s běžnou potravou. Po dvou týdnech ji však lovec Patterson vypátral a zabil. Bez muzejních vzorků bychom nikdy nevěděli, jak to skutečně bylo před 119 lety.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/ , https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/pred-119-lety-desili-afriku-dva-lidozravi-lvi-dnes-uz-vime-proc-na-lidi-utocili
