Článek
Jak se z nenápadné brněnské úřednice stala nepostradatelná pravá ruka Andreje Babiše?
Veřejnost většinou žije v domnění, že Alena Schillerová byla v podstatě řadová, extrémně pracovitá úřednice z Brna, která neměla s vysokou politikou nic společného. Představa je taková, že Andrej Babiš jako ministr financí hledal schopné lidi z praxe (mimo pražský politický establishment) a při svých cestách po úřadech nebo na základě skvělých výsledků berní správy na jižní Moravě prostě „narazil“ na mimořádně schopnou ženu, která perfektně rozuměla daním.
Když ale složíte mozaiku starších novinářských článku, zjistíte, že nešlo o žádnou náhodu. Na jejím začátku stojí koktejl neuvěřitelné profesní loajality, stovek milionů za reklamu na Čapím hnízdě a rodinného napojení na miliardového sponzora hnutí ANO.
Profesní linka: Úřednice, která „nepředala“ Čapí hnízdo
Kariéra Aleny Schillerové se dlouhá léta odehrávala v Brně, daleko od pražských reflektorů a vysoké politiky. Zlom nastal na začátku roku 2016. Tehdejší ministr financí Andrej Babiš si ji vytáhl přímo na ministerstvo jako svou náměstkyni pro daně a cla. Pro veřejnost to byla neznámá tvář, pro zasvěcené však klíčová figura.
Jak ji média tehdy titulovala? „Dlouholetá berní úřednice“, „expertka na daňové procesy“ nebo „žena zevnitř Finanční správy“. Teprve o několik měsíců později (v průběhu roku 2016 a 2017) začala investigativní média rozkrývat její rodinné vazby na brněnského sponzora ANO Davida Rusňáka a její dřívější roli při (ne)řešení daňových kauz Agrofertu. Její mediální obraz se tak během jednoho roku už tehdy posunul od „technokratické úřednice z Brna“ ke „klíčové politické hráčce holdingu“.
Pohled do minulosti totiž odhaluje velmi zajímavé detaily z roku 2014. Schillerová tehdy šéfovala právnímu a daňovému odboru na Generálním finančním ředitelství. A právě tehdy dorazila do Česka informace z německého finančního úřadu v Chemnitzu. Němci v ní oficiálně varovali před podezřením na obří daňové úniky na Farmě Čapí hnízdo.
O co šlo? Firmy z holdingu Agrofert napumpovaly v letech 2009 až 2013 do Čapího hnízda přes 270 milionů korun za reklamu. Němečtí berní úředníci měli vážné podezření, že reklama byla fiktivní nebo brutálně předražená. Agrofert si díky tomu údajně snižoval daně a Čapí hnízdo (které z reklamy mělo 83 % všech příjmů) ze získaných peněz splácelo bankovní úvěry. Stát mohl přijít o desítky milionů.
