Článek
Navzdory tomu, že o těchto událostech po mnoho desetiletí kolovaly pouze spekulace a zvěsti, nedávné studie a odtajněné dokumenty začínají odhalovat rozsah skutečných událostí, které vedly ke vzniku mýtu o otrávených studnách. Tento málo známý, ale zároveň znepokojivý příběh vypovídá o použití biologických zbraní, které se mělo stát součástí válečné strategie nově vzniklého státu Izrael.
Krycí název přísně tajné teroristické operace odkazoval na starozákonní knihu Kazatel, verš 11:1 „Pouštěj chléb svůj po vodě, po mnoha dnech se s ním shledáš.“
V srdci této operace stály klíčové osobnosti tehdejší izraelské vlády a armády, včetně osobně premiéra Davida Ben-Guriona a tehdejšího náčelníka štábu Yigaela Yadina. Za spoluúčasti významných izraelských vědců, kteří pracovali na vývoji biologických zbraní, došlo k rozhodnutí použít bakterie k zamoření vodních zdrojů v palestinských oblastech. Tento krok měl za cíl nejen zabránit uprchlým Palestincům v návratu do svých domovů, ale také výrazně oslabit arabské obyvatelstvo v místech, která se měla stát strategickými body izraelské expanze.
V dramatickém období Arabové opouštějí Haifu, když do města vstupují židovské síly, které vstoupilo do dějin jako klíčový moment izraelsko-palestinského konfliktu, došlo k události, která výrazně změnila osudy tisíců lidí. Když se židovské síly přibližovaly k městu Haifa, jednoho z hlavních center regionu, situace v místě se dramaticky zhoršovala. Napětí stoupalo a atmosféra byla prosycená strachem a nejistotou. Haifa, historicky významné a strategicky umístěné město mělo velký demografický a kulturní význam jak pro židovské, tak pro arabské obyvatelstvo. Před příchodem židovských sil byla Haifa středobodem každodenního života pro tisíce Palestinců, kteří zde žili po generace. Ti však nyní čelili rozhodnutí, zda zůstat a riskovat život v postupně válečné zóně, nebo opustit své domovy a hledat bezpečí jinde.
Důkazy o těchto praktikách dlouhou dobu zůstávaly hluboko ukryté v izraelských vojenských archivech. Skrze nedávno odtajněné dokumenty však historici Benny Morris a Benjamin Z. Kedar objevili nejen rozsah a cíle operace „Hoď svůj chléb“, ale také systematičnost, s jakou byly tyto plány realizovány. Záznamy naznačují, že nebýt pečlivé koordinace mezi vojenskými a vědeckými složkami Izraele, celá operace mohla skončit mnohem rozsáhlejší humanitární krizí.
Poprvé se tyto praktiky údajně objevily v arabském městě Akko na severu Izraele, kde vypukla náhlá epidemie břišního tyfu, zasluhující se o rychlý pád města do izraelských rukou. Historici tvrdí, že úspěch této operace mohl podnítit izraelské rozhodující činitele k pokračování v podobných činnostech na dalších ohrožených místech po celém území Palestiny, včetně strategicky významné oblasti Gazy.
Navzdory trvajícímu oficiálnímu popírání těchto obvinění ze strany izraelské vlády, odhalení těchto faktů mnohé znepokojilo a vedlo k mezinárodní diskusi o etice válečných metod použitých ve zmíněném konfliktu. Historická odpovědnost a potřeba revize této části dějin se staly předmětem intenzivního zájmu nejen akademiků, ale také širší veřejnosti.
Operační rozkaz IDF ke zničení palestinských vesnic vydaný roku 1948, detailně popisoval postupy, které měly vést k systematickému a cílenému narušení struktury palestinských osad. První část dokumentu obsahovala pečlivě formulovaný seznam vesnic, které byly identifikovány jako klíčové k dosažení strategické převahy v regionu. Každá z těchto vesnic byla popsána z hlediska jejího geografického umístění, logistické relevance a míry odporu, kterou bylo možné v případě vojenského střetu očekávat. Následovala část věnovaná taktice. Zde byly uvedeny detaily o přístupu, který měl být použit při přenosu vojenské síly na daná území. Dokument udával instrukce jak obklíčit a následně prolomit obranu těchto vesnic, stejně jako jak postupovat v případě civilního odporu. Byly promyšleny různé scénáře, které zahrnovaly možnosti evakuace obyvatelstva nebo jeho trvalého vysídlení, přičemž byly zvažovány různé formy nátlaku či vyjednávání. Operační rozkaz rovněž obsahoval podrobný popis infrastruktury, která měla být po obsazení cíleně narušena nebo zcela zničena. To zahrnovalo jak obytné a hospodářské budovy, tak klíčová zařízení zajišťující zásobování vodou a elektřinou. Tímto se usilovalo nejen o vojenskou porážku, ale i o zajištění, že tyto oblasti nebudou moci být rychle znovu osídleny a obnoveny jako funkční obce.
Akce pod krycím názvem „Hoď svůj chléb“ tedy neodhaluje jen praktiky minulé, ale i přetrvávající jizvy a napětí, které nadále ovlivňují izraelsko-palestinské vztahy. Tento temný stín nad historií připomíná, že porozumění minulosti je nezbytné pro dosažení smíření a trvalého míru v regionu. Ačkoliv cesta k pravdě je zamlžována a bolestivá, je nezbytným krokem k uzdravení konfliktu, jenž sužuje nejen Blízký východ po celé dekády.
Zdroje. https://www.lidovky.cz/nazory/zide-studny-arabove-traveni-izraelske-archivalie-onderka.A250714_005036_ln_nazory_lsva, https://cnn.iprima.cz/zide-travili-studny-hlasa-statni-analytik-komunita-se-bouri-urad-je-na-zamestnance-kratky-479773, https://www.plands.org/en/articles-speeches/articles/2003/traces-of-poison%E2%80%93israels-dark-history-revealed, https://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/00263206.2022.2122448
