Článek
Manželství je základní sociální institucí, která je založená na vzájemném soužití, respektu a lásce mezi dvěma lidmi. Toto společenství v sobě zahrnuje různé povinnosti a práva, které jsou definiční pro vztah manželů. Jednou z nich je také sexuální život, který je často považován za jednu z klíčových součástí manželství. Takovýmto tématem se zabýval německý Spolkový soudní dvůr v roce 1966, kdy rozhodoval v případě, kde manžel požadoval rozvod na základě toho, že jeho žena nesplnila její manželské povinnosti, včetně předstírání orgasmu.
Podle § 1353 odst. 1 německého občanského zákoníku jsou manželé právně zavázáni udržovat sexuální život, a to i když jeden z partnerů nejeví zájem. Podobnou ustanovení lze najít i v českém právu, kde podle § 687 odst. 2 občanského zákoníku mají manželé povinnost udržovat rodinné společenství, které zahrnuje také sexuální soužití.
V případě, který rozhodoval německý soud, byla žena považována za viníka za nesplnění svých manželských povinností, protože nepředstírala orgasmus. Toto rozhodnutí bylo vykládáno tak, že žena má nejen povinnost se sexuálně zapojovat, ale také předstírat orgasmus, aby uspokojila svého manžela.
Nicméně, v dnešní době by takové rozhodnutí pravděpodobně vyvolalo spíše smích než vážnou debatu. Jedním z důvodů je to, že dnes je na vysokých soudních pozicích stále více žen, které by takové rozhodnutí nepodporovaly. Právní povinnost předstírat orgasmus je absurdní a urážlivá pro ženy, které by měly mít právo na svobodu a autonomii v sexuální sféře.
Kromě toho, dnešní společnost se stále více orientuje na rovnost pohlaví a respekt k individuálním právům a potřebám jednotlivých partnerů v manželství. Sex by měl být záležitostí dvou lidí, kteří se rozhodnou pro vzájemnou intimu na základě svobodné vůle a vzájemných citů, a ne na základě právních povinností.
V budoucnosti by mohlo dojít k dalším změnám ve výkladu manželských povinností a práv, přičemž sexuální život by měl být chápán jako součást vzájemného souhlasu a respektu, a nikoli jako právní povinnost. V době rostoucího počtu feministických hnutí a debat o rovnosti pohlaví je důležité, aby právní předpisy reflektovaly měnící se sociální normy a respektovaly individuální práva a potřeby jednotlivých partnerů v manželském svazku.
Mluvíme zde o historickém případu, který se týkal sexuálního života manželů a právních povinností, které z něj vyplývají. Případ je důležitý, protože představuje konkrétní situaci, která se týkala potlačování ženské autonomie a svobody. Manželství je skutečně jednou z nejdůležitějších sociálních institucí. Je nepochybné, že zahrnuje různé povinnosti a práva, které mají oba partneři. Nicméně, otázka, kterou tento text předkládá, je: Do jaké míry tyto povinnosti zasahují do osobní svobody a intimity jednotlivých partnerů?
Je nepochybné, že sexuální život hraje v manželství klíčovou roli. Je však absurdní a urážlivé, aby bylo zákonem stanoveno, že žena má povinnost předstírat orgasmus, aby uspokojila svého manžela. Takové ustanovení nepochybně zasahuje do osobní svobody a autonomie žen a tím i do rovnosti pohlaví. Tento případ představuje jasný příklad sexismu a diskriminace na základě pohlaví.
V současné době je naše společnost stále více zaměřena na genderovou rovnost a respekt k individuálním právům a potřebám obou partnerů v manželství. Toto mění náš pohled na sexuální život a manželské povinnosti. Dnes uznáváme, že sex by měl být záležitostí obou partnerů, kteří se rozhodnou pro intimu na základě svobodné vůle a vzájemných citů, nikoli na základě právních povinností.
Tento problém je důležitý, protože poukazuje na potřebu dalších změn v právních předpisech, které by měly respektovat měnící se sociální normy a potřeby jednotlivých partnerů v manželství. V době rostoucího počtu feministických hnutí a debat o rovnosti pohlaví je důležité, aby právo reflektovalo tyto změny a podporovalo rovnost a respekt mezi partnery.
Zdroj: Právní Prostor, Bulletin2022
