Článek
Florence, město známé svou bohatou historií a uměleckou tradicí, odhalilo další tajemství. Tajná místnost ve Florencii, která je pokryta skicami, jež se předpokládá, že pocházejí od renesančního mistra Michelangela Buonarrotiho, byla konečně otevřena veřejnosti.
Michelangelo, jehož odkaz zahrnuje takové umělecké skvosty jako sochu Davida a fresky na stropě Sixtinské kaple, je předmětem dalšího fascinujícího příběhu. Předpokládá se, že v roce 1530 strávil asi dva měsíce skrytý v malé komoře pod kaplí Medicejských v bazilice San Lorenzo, kde vytvořil desítky kreseb. Toto období skrývání bylo důsledkem jeho sporu s tehdejším papežem Klementem VII., což mu vyneslo rozsudek smrti.
Je obecně známo, že Michelangelo měl značně konfliktní vztah s církví, zejména v době papeže Klementa VII. V roce 1527 došlo k převratu ve Florencii, při němž byla Medicejská dynastie svržena a Michelangelo byl pověřen vytvořením opevnění. Ve stejném roce byl Řím napaden vojsky Svaté říše římské a papež Klement VII., člen rodu Medicejských, se uchýlil k obraně. Michelangelo, i přes své úsilí o udržení neutrality, byl nakonec obviněn z velezrady.
Rok 1530 představoval zlomový bod v Michelangelově životě. Po návratu Medicejských k moci ve Florencii byl umělec odsouzen k smrti a byl nucen se skrýt. Měsíce strávené v úkrytu využil k vytvoření desítek skic a kreseb, které dokládají jeho mistrovské dovednosti a genialitu. Jeho úkryt se nacházel pod kaplí Medicejských v bazilice San Lorenzo, jednom z nejvýznamnějších míst v Michelangelově kariéře.
Toto období skrývání nejen ukázalo Michelangelovu odhodlanost a odvahu, ale také odhalilo jeho hlubokou víru a duchovní zápas, který vedl k vytvoření některých z jeho nejvýznamnějších děl. Celkově tento konflikt s tehdejším papežem Klementem VII. a následné období skrývání představuje důležitou etapu v Michelangelově životě a kariéře.
Jeho mistrovské kresby z tohoto období dosud fascinují a inspirují umělce a historiky po celém světě.
Mezi skicami, které jsou na stěnách komory k vidění, jsou kresby, které připomínají Michelangelova předchozí díla, včetně kresby Lédy a labutě, obrazu, který vytvořil ve stejném roce a který se později ztratil. Existence těchto kreseb uhlem a křídou zůstala neznámá až do roku 1975, kdy je objevil Paolo Dal Poggetto, tehdejší ředitel Medicejských kaplí, při hledání vhodného místa pro nový východ z muzea.
Místnost, která byla až do roku 1955 používána jako uhlířský sklad, byla na další dvě desetiletí uzavřena a její skvosty zůstaly skryty před veřejností. Po odstranění stěn komory a odhalení skic, bylo rozhodnuto otevřít místnost pro veřejnost.
Paola D'Agostino, ředitelka muzea Bargello, popisuje objev místnosti jako cestu do paměti umělce. „Kreslil věci z minulosti, jako by se vydal na výlet do paměti… bylo to jako mít album jeho děl,“ řekla D'Agostinová pro The Guardian.
Mezi kresbami jsou také náčrty postav, které zdobí hrobku rodiny Medicejských, kterou Michelangelo navrhl, a která se nachází v Nové sakristii nad komorou. Celkově je tato nově odhalená místnost fascinujícím pohledem na dílo a život jednoho z nejvýznamnějších umělců renesance. Je to další způsob, jak si veřejnost může užít a ocenit odkaz Michelangela Buonarrotiho.
Michelangelo Buonarroti je bezesporu jedním z nejvýznamnějších umělců všech dob. Jeho umělecké dílo je nesmírně bohaté a vyniká především svou variabilitou - Michelangelo byl totiž nejen vynikajícím malířem, ale také sochařem, architektem a básníkem. Jeho talent a umělecký význam lze tedy jen těžko docenit.
Tento příběh nás seznamuje se zajímavým a méně známým obdobím Michelangelova života. Zajímavá je jak historická, tak umělecká rovina tohoto příběhu. Historicky je to příběh o tom, jak významný umělec musel utéct před trestem smrti a ukryl se v komoře pod kaplí. Tato skutečnost nám připomíná, jak moc byl Michelangelo zapojen do politických a společenských událostí své doby. Umělecky pak tento příběh odkrývá fascinující aspekt Michelangelova tvůrčího procesu. Skici, které vytvořil v úkrytu, jsou jakýmsi „deníkem“ jeho uměleckého života. Je fascinující, že tato místnost, plná Michelangelových kreseb, byla objevena až v roce 1975.
Je důležité, že tato místnost je nyní přístupná veřejnosti. Michelangelo patří nám všem a my bychom měli mít možnost seznámit se s jeho dílem v co nejširším kontextu. Přístup k těmto skicám nám umožňuje lépe pochopit Michelangelův tvůrčí proces a jeho umělecký vývoj.
Tento objev je také důkazem toho, že umění je něco, co stále žije a může nás překvapovat, i když je jeho tvůrce dávno mrtvý. Je to připomenutí toho, že umění je nekonečné a stále se může objevovat v nových podobách a kontextech.
Zároveň odkrývá fascinující kapitolu z Michelangelova života a umělecké tvorby. Je to příběh o odvaze, přežití a nekonečné síle umění. Michelangelo představuje nesmírný talent, který překonává i nejtěžší životní okolnosti. Jeho skici z úkrytu jsou dokladem toho, jak umění může sloužit jako útočiště a zdroj síly v těžkých chvílích.
Zdroj: Bulletin2022, The Guardian, Muzeum Bargello
