Článek
„Pane, na obzoru vidím siluetu lodi,“ hlásí náhle hlídka. Singule přikývne. „Připravte se k ponoření. Dnes ukážeme Italům, co dokážeme.“
Neobyčejný příběh Rudolfa Singuleho se vine jako červená nit bouřlivými dějinami první poloviny 20. století. Tento muž, narozený 8. dubna 1883 v chorvatské Pule do rodiny brněnského továrníka, se stal jedním z nejúspěšnějších ponorkových velitelů rakousko-uherského námořnictva během první světové války. Jeho život byl plný dramatických zvratů, hrdinských činů i kontroverzních rozhodnutí.
Mladý Rudolf vyrůstal s pohledem upřeným k moři. Již od útlého věku ho fascinovaly lodě brázdící vodní hladinu a snil o tom, že jednou bude stát na jejich palubě. Tento sen se mu splnil, když nastoupil na Námořní akademii v Rijece. S vynikajícími výsledky ji absolvoval a vstoupil do služeb rakousko-uherského námořnictva.
Singuleho kariéra nabrala na obrátkách v roce 1909, kdy se poprvé setkal s ponorkami. Tento revoluční typ plavidla ho okamžitě uchvátil. „Tohle je budoucnost námořní války,“ prohlásil tehdy nadšeně. Netušil, jak prorocká budou jeho slova. O pouhých šest let později už velel ponorce U-4 a psal historii.
18. července 1915 se Singulemu podařil husarský kousek, který ho katapultoval mezi elitní ponorkové velitele. Jeho ponorka U-4 potopila italský pancéřový křižník Giuseppe Garibaldi. Byl to obrovský úspěch, který mu vynesl řadu vyznamenání a uznání. Singule se však od ostatních ponorkových velitelů lišil svým gentlemanským přístupem. Po každém úspěšném útoku dával posádce nepřátelské lodi čas nastoupit do záchranných člunů. Toto rytířské chování si získalo respekt i u nepřátel.
Po skončení první světové války se vrátil do rodného Brna. Přijal československé občanství a začal pracovat jako úředník v pojišťovně. Kontakt s armádou však nepřerušil a byl veden jako záložní důstojník ženijního vojska. Jeho život se zdál být klidný a spořádaný, ale bouřlivé události v Evropě měly brzy znovu zasáhnout do jeho osudu.
Pravděpodobně jediným Čechem v Hitlerově Kriegsmarine
Když v roce 1939 nacisté obsadili Československo, stál před těžkou volbou. Jeho manželka byla židovského původu a on se bál o osud své rodiny. Učinil rozhodnutí, které mu mnozí dodnes vyčítají – rozvedl se a přijal německé občanství. V roce 1940 znovu oblékl námořnickou uniformu a stal se velitelem školní ponorky Kriegsmarine.
Osudový okamžik přišel 2. května 1945 v Brně. Město bylo osvobozováno Rudou armádou a ulice byly plné chaosu. Podle jedné verze se Singule zastal ženy obtěžované opilými vojáky. Podle jiné bránil svůj majetek před rabováním. Ať už byla pravda jakákoliv, výsledek byl tragický – Rudolf Singule byl smrtelně zraněn.
Pohřben v neoznačeném hrobě v Brně
Tak skončil život muže mnoha tváří. Byl to hrdina první světové války, který se později zapletl s nacistickým režimem. Byl to gentleman moří, který se snažil zachraňovat životy nepřátel, ale nakonec zemřel násilnou smrtí v rodném městě svých rodičů. Rudolf Singule zůstává kontroverzní postavou českých dějin. Pro některé je symbolem vojenského hrdinství, pro jiné příkladem morálního selhání. Jeho život je plný paradoxů a otázek, na které není snadné odpovědět. Byl to vlastenec, nebo zrádce? Hrdina, nebo zbabělec?
Jisté je jedno – Rudolf Singule byl neobyčejný muž, který si zaslouží, aby jeho příběh nebyl zapomenut. Jeho život je svědectvím o složitosti lidských osudů v dobách velkých dějinných zvratů. Je to příběh o odvaze i strachu, o hrdinství i kompromisech, o lásce k vlasti i k rodině. Je to příběh, který nás nutí zamyslet se nad tím, jak bychom se zachovali my sami, kdybychom stáli před podobnými volbami.
Singuleho hrob na brněnském Ústředním hřbitově dlouho zůstával neoznačený. Teprve v roce 1997 byl řádně označen a v roce 2006 opraven. Je to symbolické gesto. I kontroverzní postavy naší historie si zaslouží, abychom si je připomínali a snažili se porozumět složitosti jejich osudů. Rudolf Singule možná nebyl jednoznačným hrdinou, ale jeho život je fascinujícím příběhem, který nám má i dnes co říct o lidské povaze.
