Článek
Jistě jste to zachytili. Pánové Andrej Babiš a Karel Havlíček si do svého audiovizuálního klenotu pozvali vrchní sestru z Masarykova onkologického ústavu a senátní kandidátku Petru Absolonovou.
Téma? Zdravotní prevence. Výsledek? Estetická a verbální estráda, při níž se dospělí muži s ambicí řídit stát uchechtávali nad tím, co, kam a v jakém pořadí se při vyšetření strká, doprovázené výzvami k „natrhávání zadků“ politické konkurenci. Celé toto slavné vystoupení si v celé jeho kráse autoři sami hrdě vyvěsili na oficiální podcastové profily hnutí ANO.
Když se však zvedla přirozená vlna veřejného odporu a zhnusení, na scénu nastoupila hlavní tisková mluvčí pro věci neobhajitelné – poslankyně Alena Schillerová.
Účelový střih reality
Vicepremiérka Alena Schillerová zareagovala s grácií sobě vlastní. Vytáhla ze své PR brašny osvědčenou, prachem zaprášenou, ale pro věrné publikum stále funkční mantru.
Ve svém prohlášení na svém oficiálním Facebooku Aleny Schillerové bez mrknutí oka prohlásila: Video bylo zlomyslnou opozicí účelově sestříháno! Účelem bylo samozřejmě zdiskreditovat chudáka paní sestru a poškodit hnutí v politickém boji.
Fascinující. Žijeme v digitální éře, kde si každý průměrně inteligentní majitel chytrého telefonu dokáže dohledat původní, nesestříhaný záznam, který tam autoři sami hrdě pověsili, než jim došlo, co vlastně vypustili z úst. Přesto politička bez mrknutí dokonale nalepené řasy tvrdí opak.
Pojďme si tento typ uvažování rozebrat s chirurgickou přesností, když už se pohybujeme na lékařském poli.
Lidová tvořivost jako spiknutí
Podle logiky paní Schillerové pravděpodobně agenti opozice v noci vnikli do střižny hnutí ANO, nadabovali Karla Havlíčka, aby mluvil o análech, a Andreje Babiše přinutili se tomu smát.
Obrana útokem
Místo prostého: „Omlouváme se, přestřelili jsme, oplzlý humor patří do hospody, ne do kampaně,“ se zrodila nová teorie spiknutí. Udělat ze sebe oběť, i když vám z kapsy kouká vlastní střevní sonda, to vyžaduje vskutku specifický charakter.
O tom, jak hluboko se debata propadla, nejlépe svědčí stovky rozhořčených reakcí v diskuzi na Facebooku Seznam Zpráv pod komentářem Lucie Stuchlíkové, kde lidé otevřeně mluví o totálním dnu politické kultury.
Pravda jako ohýbací panenka
Je až obdivuhodné, jak elastický vztah k realitě dokáže Alena Schillerová vyvinout. Když její angličtina na mezinárodním poli kdysi skončila fiaskem, mohl za to zlý střih a špatné ozvučení. Když fotila pávy za státní peníze, šlo o podporu cestovního ruchu. A když její straničtí šéfové předvádějí v přímém přenosu humor nejnižší cenové skupiny, může za to zlomyslný nůž opozičního střihače.
Tento styl politické obhajoby však dávno překročil hranici pouhého politického marketingu. Je to otevřený výsměch vlastnímu voliči. Schillerová tím de facto říká:
„Víme, že to, co naši kluci předvedli, je nevkusné buranství. Ale my vám raději řekneme snadno vyvratitelnou lež, protože vy nám ji stejně zbaštíte a ještě nám zatleskáte.“
Jak trefně poukazují uživatelé například v komentářích k jejímu pokusu o omluvu, snaha udělat z diváků hlupáky a popřít reálné nesestříhané video už naráží na zdravý rozum.
Diagnóza: Chronická ztráta sebereflexe
Poslankyně nám tímto prohlášením nastavila zrcadlo vlastní morální integrity. Ukázala, že loajalita k vůdci a hnutí stojí nekonečně výše než elementární lidská slušnost a pravdomluvnost. V politickém světě Aleny Schillerové neexistuje chybný krok – existuje pouze špatně zvládnutá interpretace nebo spiknutí nepřátel.
Pokud měl tento díl podcastu za cíl odlehčenou formou přimět lidi k prevenci, podařil se pravý opak. Divák dostal chuť se spíše preventivně nedívat na žádné další video hnutí ANO. A pokud Alena Schillerová doufala, že svou lží o „účelovém sestříhání“ zachrání reputaci hnutí, dosáhla jedinečného úspěchu: potvrdila, že politická kultura jejího okolí se momentálně nachází přesně v těch místech, která se při kolonoskopii vyšetřují.
