Článek
Tyto o debaty o nošení náboženských symbolů na veřejných místech, ve vzdělávacích institucích a na pracovišti se stávají ještě napjatějšími, když se zaměří na otázku, zda mohou zaměstnavatelé, ať už ve veřejném nebo soukromém sektoru, ukládat svým zaměstnancům omezení v této oblasti v rámci jejich pracovních povinností.
Základní právo na svobodu náboženského vyznání, které zakazuje diskriminaci na základě náboženského vyznání, musí být vyváženo s dalšími svobodami a zásadami, jako je svoboda podnikání, principy sekularismu, neutralita a nestrannost, a ochranou práv a svobod ostatních osob.
V tomto kontextu se Soudní dvůr EU opakovaně zabýval otázkami diskriminace na základě náboženského vyznání nebo přesvědčení ve smyslu směrnice Rady 2000/78/ES. Tato směrnice stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání a byla předmětem soudního přezkumu v případech, kdy muslimským pracovnicím v soukromém sektoru bylo jejich zaměstnavateli zakázáno nosit islámský šátek na pracovišti.
Nejnovější případ, který se dostal před Soudní dvůr EU, však má zvláštní charakter, protože zákaz nošení náboženských symbolů byl uvalen veřejným zaměstnavatelem, konkrétně obecním úřadem. Tento případ, který byl předložen pracovnímu soudu v Lutychu v Belgii, vyvolává otázky ohledně toho, zda by měla být povaha veřejné služby a specifický kontext jednotlivých členských států zohledněny jinak než v předchozích rozhodnutích.
Rozhodnutí Soudního dvora EU z roku 2021, které umožňuje zaměstnavatelům v soukromém sektoru omezit projevy náboženského, politického nebo filozofického přesvědčení zaměstnanců, pokud existuje „skutečná potřeba“ prezentovat neutrální obraz vůči zákazníkům nebo předcházet sociálním sporům, vyvolalo kritiku organizací jako Human Rights Watch. Tyto organizace argumentují, že muslimské ženy by neměly být nuceny vybírat mezi svou vírou a zaměstnáním a že taková omezení často neúměrně zasahují muslimské ženy, které nosí šátky nebo obličejové závoje.
Rozhodnutí soudu z roku 2021 také vyvolalo obavy, že by mohlo zhoršit marginalizaci muslimských žen v době rostoucí islamofobie. Organizace jako Femyso vyzývají k větší inkluzivitě na pracovišti, kde by se jednotlivci všech vyznání mohli plně zapojit bez strachu z diskriminace.
Každé rozhodnutí v této oblasti by mělo být důsledně a systematicky sledováno, přičemž opatření přijatá k dosažení stanovených cílů by měla být omezena na to, co je nezbytně nutné. To zahrnuje i zohlednění specifických okolností a právního kontextu každého členského státu EU.
Zdroj: CURIA EUROPA, Bulletin2022, The Guardian, Soudní dvůr EU
