Článek
Mezi všemi protagonisty této dějinné ságy však často zapomínáme na klíčové role, které zde hrají zvířata. Psi, věrní čtyřnozí společníci, se během dobývání Ameriky stávají nečekanými hrdiny a tichými svědky uchvacujícího divadla lidstva.
Od samého počátku si Španělé uvědomují, že psi nejsou pouhými společníky, ale zbraněmi s nesmírným potenciálem. Kryštof Kolumbus sebou už na druhé plavbě do Nového světa přiváží první štěkající válečníky — italské mastify a kastilské molosy.
Tito psi nejsou na svých územích žádnými nováčky v polích smrti. Španělsko, bojující po staletí s vnitřními i vnějšími nepřáteli, využívá těchto zvířat nejen jako bojovníků, ale i jako hlídačů a lovců. Když se Kolumbus a jeho posádka setkávají s nepřátelskými indiány v Karibiku, psi dokazují svou hodnotu. Jejich vrčení a štěkot působí na původní obyvatele děsivě, jako znamení smrti, a díky agresivnímu výcviku se stávají prostředkem zastrašování i nástrojem likvidace.
Se vstupem conquistadorů, jako jsou Hernán Cortés a Francisco Pizarro, do hlavních center původních civilizací je role psů ještě zřetelnější. Španělé si brzy uvědomují, že Ameriku nelze dobýt pouze střelnými zbraněmi a ocelí, ale také psychologickou válkou. A právě psi — mohutní mastifové, Alani a další bojová plemena — se stávají zosobněním evropské nadvlády.
Domorodci nikdy nevidí nic podobného. Tito obrovští tvorové s ohnivýma očima a chřtány plnými tesáků se zdají nadpřirození. Hluk jejich štěkotu zaplňuje válečná pole démonickou ozvěnou. Když Španělé nechávají psy trhat na kusy zajaté vzbouřence nebo vysílají špičáky pronásledovat utečence, strach a chaos začínají ovládat původní obyvatelstvo.
Například v bitvě u Vegy Real v roce 1495 hrají psi klíčovou roli v potlačování odporu Taínů na Hispaniole. Vedeni Sanchem Arangem a jeho věrným psem Becerrillem, jedenáct válečných psů rozsévá mezi nepřáteli paniku. Becerrillo, rudohnědý buldok s neuvěřitelnou sílou čelistí, se stává téměř legendární figurou conquistadorských příběhů.
Děsivě znamení smrti
Nejenže útočí na nepřátele, ale dokáže rozlišovat mezi těmi, kteří se vzdají, a těmi, kteří vzdorují, jako by byl obdařen lidským rozumem. Když Becerrillo později padne pod střelou indiánského bojovníka, jeho smrt oplakávají stejně jako smrt slavného vojáka.
Psi však nejsou jen prostředkem destrukce. Stávají se také klíčovými pomocníky při průzkumu nového terénu. Na Jamajce, Portoriku, v Panamě či na Floridě stojí po boku conquistadorů při pronikání hustými džunglemi, odstrašují divokou zvěř a pomáhají hlídat tábory. Leoncico, syn slavného Becerrilla, doprovází Vasca Núñeze de Balbou během objevu Tichého oceánu.
Jeho odvaha a věrnost mu vynášejí nejen uznání mezi jeho lidskými spolubojovníky, ale dokonce i plat rovnající se platu vojáka. Zemře stejně hrdinsky, jako žil – jeho otrávené jídlo mu připraví domorodci znechucení jeho brutální efektivitou.
Jejich psi jsou obrovští, se zvlněnýma, zploštělýma ušima a velkými visícími jazyky. Mají oči, které vrhají oheň, vydávají jiskry. Jeho oči jsou žluté, intenzivně žluté.
Ve střední a jižní Americe se psi účastní dobývání říší Aztéků a Inků. Hernán Cortés s sebou přivádí celé smečky Alanských psů, kteří se ukazují jako ideální nástroje pro potlačování vzpour. Když během slavné „Noci zármutku“ Španělé utrpí v Tenochtitlánu zdrcující porážku, mnoho psů padne, ale další se v zápětí vrhají do dalších bitev, jako je ta u Otumby, kde jejich přítomnost pomáhá Cortésovi uniknout jisté smrti.
Ačkoli si psy většinou spojujeme se smrtí a destrukcí, jejich role je mnohem všestrannější. Na výpravách pomáhají při lovu potravy, vystopovávají nepřátelské tábory, chrání zásoby a někdy plní i emocionální funkci – jako věrní společníci napjatých a unavených vojáků, kteří bojují tisíce kilometrů od svého domova. Mnozí tito psi sdílejí osudy svých majitelů, ať už triumfální nebo tragické, a v dějinách dobývání Ameriky jim náleží výjimečné místo.
Příběhy slavných psích bojovníků, jako jsou Bruto, Turco, Amadís či Marquesillo, zůstávají připomínkou toho, jak blízký vztah člověk vždy měl se zvířaty a jak je dokázal využívat ve svůj prospěch. Pes není jen nejlepším přítelem člověka. V dobách války, strachu a chaosu se stává jeho spoluhráčem, nástrojem a nečekanou zbraní.
Španělští conquistadoři by bez svých čtyřnohých spojenců čelili mnohem větším nezdarům, než jaké si kdy dokázali představit. Psi svou přítomností pomáhají měnit dějiny – a jejich otisk zůstává neoddělitelnou součástí příběhu o dobytí Ameriky.
Zdroje:
