Článek
Zní to jako absurdní sen. Pro Jeffreyho Voorheese je to realita už půl století.
Smrt, která se vyplatila
Když se dvanáctiletý Jeffrey v roce 1975 objevil na plátně jako Alex Kintner, chlapec na žlutém nafukovacím člunu, kterého ve vodách Amity Island sežere velký bílý žralok, netušil, že právě uzavírá nejlukrativnější pracovní smlouvu svého života.
„Vyplatí se zemřít,“ říká dnes s ironickým úsměvem šedesáti dvouletý Voorhees. A není to jen fráze. Každá repríza Čelistí v televizi znamená pro něj další šek. Každý streamovací večer s kultovním thrillerem Stevena Spielberga mu přinese pár dolarů na účet.
Fenomén věčných tantiémů
Zatímco většina z nás pracuje celý život za pravidelnou mzdu, Voorhees objevil zlatý důl v podobě třech minut hrůzy. Systém tantiému v Hollywoodu funguje jako perpetuum mobile. Dokud se film vysílá, herci dostávají svůj podíl. A Čelisti? Ty se vysílají pořád.
„Pokaždé, když se Čelisti objeví v televizi, vydělávám peníze,“ potvrzuje skutečnost, která zní jako finanční science fiction. Představte si práci, kterou uděláte jednou a pak z ní žijete až do smrti.
Umění monetizace nostalgie
Voorhees ale nespoléhá jen na pasivní příjem. V éře fanouškovské kultury a nostalgického marketingu dokázal ze svých tří minut slávy vybudovat malé impérium. Na fan konvencích pobírá nemalé částky za účast. Prodává podepsané fotografie, trička, plakáty. Na platformě Cameo vytváří personalizovaná videa pro fanoušky. A ti platí. Ochotně.
„Jedna žena mi přinesla nafukovací žlutý raft, identický s tím, na kterém Alex Kintner našel svou smrt. Slzela a já jí ten raft podepsal,“ vzpomíná Voorhees na jeden z nejbizarnějších zážitků své „kariéry“.
Kult tří minut
Fenomén Voorheese odhaluje fascinující pravdu o moderní fanouškovské kultuře. Lidé mu vozí k podpisu své staré výplatní pásky z filmu, které si koupili na eBay za tisíce dolarů. Sbírají každý artefakt spojený s jeho postavou. „Už je nevyhazuji,“ přiznává s ohledem na své staré materiály z natáčení. Co kdysi považoval za nepodstatné papíry, jsou dnes cenné relikvie.
Není sám
Voorhees není jediný, kdo dokázal z krátké dětské role vytěžit životní rentu. Jason Weaver, který propůjčil hlas malému Simbovi v původním animovaném Lvím králi, údajně vydělal více než dva miliony dolarů díky tantiémám ze soundtracku. Jeho matka totiž odmítla jednorázovou platbu a vyjednala podíl na zisku. Casey Margolis ze Superbad dostává stále šeky za svou epizodní roli. Částky se pohybují od 10 000 dolarů po 12 centů, ale celkem odhaduje své příjmy na 100 000 dolarů.
Konec zlaté éry?
Bohužel, loď už pravděpodobně vyplula. Streamovací služby mění pravidla hry a tantiémy už nejsou tak štědré jako za éry televizních repríz. Mladí herci hlásí, že za práci pro Netflix či Disney dostávají nepatrné částky ve srovnání s předchozími generacemi. Příběh Jeffreyho Voorheese je zároveň jedinečný i absurdní. Ukazuje, jak může malý moment změnit celý život, ale také jak daleko může zajít komercionalizace nostalgie.
Je to příběh o tom, jak se náhodná dětská role může stát neočekávaným důchodovým plánem. O tom, jak funguje moderní fanouškovská ekonomika. A možná i o tom, že někdy se skutečně vyplatí být ve správný čas na správném místě, i když to znamená být sežrán žralokem před kamerou.
„Budeš potřebovat větší bankovní účet,“ by mohl parafrázovat slavnou hlášku z Čelistí. A Jeffrey Voorhees ho má – díky třem minutám strachu, které baví diváky už půl století.
Zdroj: https://www.theguardian.com/film/2025/aug/18/youre-gonna-need-a-bigger-bank-account-how-a-jaws-child-actor-turned-a-fleeting-appearance-into-a-fortune , https://www.youtube.com/watch?v=NjxIdQFuOD0