Článek
První fórek
Marie si to užívá s milencem, když zarachotí klíče a Franta se vrací domů. Schová milence proto do skříně, sepne ruce k nebi a prosí: „Panebože, dělej se mnou co chceš, jen ať ho manžel neobjeví. On je strašně žárlivý a zabil by i mě i jeho.“ „Dobře!“, ozve se z nebes lidským hlasem. „Ale za tři roky tě povolám k sobě. Utopíš se!“ „Dobře, dobře Panebože! Jen ať ho nenajde…“ Vše proběhlo naprosto hladce. Marie se tři roky nekoupe, pouze sprchuje. Tři roky nechodí na koupaliště a celkově se vodě zdaleka vyhýbá. Přejde pět let a ona, protože se jí nic nestalo, na svou dohodu s Pánem bohem i zapomene. Koupí si zájezd na okružní plavbu lodí.
Na lodi je velká zábava a jsou na ní jen samé ženy. Zde se náhle začne loď potápět. Marie si vzpomene na svou dohodu, sepne ruce k nebesům a volá: „Panebože, teď mě chceš povolat k sobě? Vždyť kolik nevinných žen zemře spolu se mnou…“
„Dva roky“, ozve se na to hromový hlas z nebes. „Dva roky mi trvalo, než jsem vás všechny kr*vy shromáždil na jednu loď!“
------------------------------------
Druhý
Povídají si dvě kamarádky: „No představ si, co ten můj včera udělal. Normálně jdu do mrazáku, hledám kuře a ten můj přijde, vyhrne mi sukni a strčí mi ho tam.“ „Buď ráda, že je takovej aktivní.“ „No jo, jenže my jsme byli v Lidlu.“
