Článek
Dva vtipy o včelách a včelařích
První -
Stěžuje si paní Navrátilová, za svobodna Převrátilová, (ne)praktické lékařce, že ten její není při plnění manželských povinností zrovna moc aktivní.
A že Viagru a podobné věci nechce užívat.
Doktorka: „Podívejte se, na to by byla nejlepší mateří kašička. Tu mu můžete přimíchat do jídla a nic nepozná. Já jsem z včelařské rodiny, tak Vám nějakou přenechám a Vy mi přijďte za 14 dní říct, jak to vypadá.“
„Tož jak?“ ptá se doktorka o zmíněné dva týdny později.
„Popravdě představovala jsem si to krapet jinak, pravda, on je teď pilný jako včelička, neustále kolem mne poletuje, snáší mi kdeco, ale…nepíchá, nepíchá!“
Druhý -
Včelaři ulítnou 4 roje, naštvaný se vrátí domů a stěžuje si manželce: „Ty včely mně už doopravdy pijí krev!“
„Pepo, co se divíš, když máš cukrovku?!“
... a jeden bonusový -
Jihomoravská louka, asi deset úlů, mezi nimi včelař Jura Karásek v plné práci.
Opodál stojí dvě potetované slečny z Prahy a (ne)směle se táží:
„Pantáto můžeme si cestu zkrátit přes vaši louku? Stihly bychom vlak na Prahu v patnáct hodin!!“
„Jistě, dcérky. A když do těch bedýnek zabouchám, stíháte i rychlík o půl třetí !!!“
