Článek
Ekonomové sice jásají, ale život je složitější.
Nedávno psala paní z malého moravského města, že často a rádi s manželem nakupují v jejich maloměstském supermarketu. Před časem jim tam však rovněž zavedli samoobslužné pokladny. V důsledku čehož propustili tři prodavačky – sousedky od nich z obce, paní před důchodem. A tak teď domorodci drží basu a k samoobslužné pokladně záměrně nechodí. Občas prý u běžné pokladny stojí i patnáct zákazníků a manažeři prodejny se je marně snaží nahnat do samoobslužné zóny. S majiteli řetězce to ve finále asi nepohne, nicméně jde o sympatické lidské gesto.
Dovolím si ale dodat další úhel pohledu na samoobslužné kasy.
Myslím, že by bylo rozhodně fér, kdyby supermarkety systémově zavedly slevy pro zákazníky, kteří platí na samoobslužných pokladnách. Za to, že v jejich případě zákonitě ušetří za pracovní sílu na kasách.
V realitě naopak nákupní řetězce nás chudáky (kterým se teď nakupování stále častěji mění v krátkodobou brigádu na samoobslužné kase) spíše šikanují. Běda, když vám něco nejde zaplatit, když třeba nemůžete najít konkrétní položku u pečiva nebo zeleniny. To pak k zlověstně houkajícímu stanovišti přiběhne zpravidla nepříjemná prodavačka a tváří se, v lepším případě, jaké nemehlo to zase přišlo na nákup.
V horším případě nasadí podezřívavý výraz, jako by nakupující chtěl jejich mega-hyper-market okrást alespoň o sedm kaček, když mu nejde zaúčtovat dýňová bulka.
Živá hra
Nicméně, když člověk sleduje všudypřítomné trendy zdražování, spíše se obává, že naši globální obchodníci zavedou nový poplatek za „živou hru s pokladní“. Nerad bych se dožil časů, kdy si supermarkety zavedou příplatek za sociální kontakt s živým prodavačem nebo zvláštní sazbu za dočasnou asistenci prodavače při placení u samoobslužné pokladny.
A když už je ten samoobslužný trend zřejmě nezastavitelný, napadá mě, ještěže řetězce zatím nezavedly samoobslužný úklid prodejen (buď by mohly být na vozících smetáky či mokré hadry, anebo by to mohli setřít lidé, kteří nakoupili za méně než 2 000 korun) a „samo-naskladnění“ (zákazník by při rozbalení velkého balení musel zbytek bez zbytečného odkladu naskládat do regálu).
To by byly teprve úspory!
Na úplný závěr si dovolím přidat hlášku jednoho kamaráda z Brna, kterého chtěla prodavačka odehnat k samoobslužné kase - paní, já přišel na nákup, ne na brigádu.
