Článek
Často se stává, že si lidé pletou termity pardon termíny.
Oblíbená je laická záměna termínu „emise“ a „imise“.
Co je zde správně ? Jak by řekla postava z jednoho (kdysi) populárního Svěrákova filmu - co je zde směroplatné?
Rovnou „vyspojluji“, jak říkají mladí lidé, pointu.
Správně právně je imise.
Pohybujeme se zde především v hájemství soukromého (resp. občanského) práva.
Pro pět ran do Sbírky zákonů obtěžuje Vás soused nadměrným hlukem, otřesy nebo kouřem či smradem (odborně nazývaným zápachem) ?
In medias res: Co vychází ze sousedova/sousedčina (buďme genderově korektní) pozemku a obtěžuje vás ve výkonu vašich vlastnických práv, právní jazyk v Česku dlouhodobě nazývá jako imise. Nikoliv tedy emise.
Pakliže použijete výraz emise protistrana (či někdo jiný) Vám samozřejmě porozumí, ale je to již pověstný red flag (červený hadr) na býka, že protistrana je méně erudována.
Ale pozor, aby to nebylo tak jednoduché, rozmohla se nová taktika, kdy někteří mazanější právníci záměrně matou „nepřítele“ a vsouvají do svých různých podání schválně různé „chyby, laické obraty a nedotaženosti“, čímž se v protistraně snaží vyvolat dojem směřující k tomu, aby je nedbalostně podcenila.
Proti nezákonným imisím se možno bránit soukromoprávní cestou, ale to je již námět zase na jiný článek.
Howgh - zvolal indiánský právník.
