Článek
Pán (P) - Dám si řízek
Servírka (S) - Kuřecí či vepřový?
P: Kuřecí, prosím.
Manželka (M) : Ses zbláznil Jardo? Kolikrát ti mám opakovat, že kuřata jsou plná antibiotik a různých „sraček“ …
P: Dám si tedy vepřový .
M: Vepřový, to si snad děláš legraci, nejvíc tučné maso, plno cholesterolu…chceš vážit 150 kg?
P: Můžu si tedy dát trojku?
S: Myslíte ten salát, pane?
M: Jo, pán se chce cpát salátkem, aby imponoval mladým holkám, to jsi celej ty, laskavě si uvědom kolik ti je let, …a po salátu budeš mít do dvou hodin hlad a vyjíš půlku ledničky jako minule a já nebudu mít , co na večeři, víš dobře, že přijde Mirek s Natálií…
P: Můžu si tedy dát tu čtyřku, máte ji ještě?
M: Jarouši, to děláš snad schválně, nebo co? Musíš si opravdu pokaždé vybrat to nejdražší jídlo? Hlavně teď když šetříme na rekonstrukci chalupy, to snad děláš schválně nebo co?
(Pozornější čtenáři si jistě povšimli, že paní zde zopakovala svou patrně oblíbenou (n)asertivní frázi).
A jaké je z celé historky ponaučení? Kdy už konečně začnou politici uvažovat o zavedení institutu manželství na dobu určitou?
Nota bene příští rok jsou zase nějaké volby, a každý nápad je dobrý.
No, ne, vážení čtenáři?
--
