Článek
Takže syrové Edovo vyprávění -
Mám za to, české zdravotnictví se pohybuje stále většinou na úrovni Nemocnice na kraji města - arogantní burani coby lékaři, neochotné, často až líné zdravotní sestry, pacient je v pozici obtěžujícího podčlověka, který má pouze držet hubu, krok a platit, pokud ovšem nemá protekci nebo není tzv. kulich. Potom nemusí čekat půl roku na rehabilitaci, rok na banální operaci, nemusí se doprošovat úkonů v zahraničí naprosto běžných.
Drtivá většina peněz, které jdou do zdravotnictví, například do státem provozovaných nemocnic, nejde na vybavení, ale na platy. Ty pak naprosto neodpovídají situaci, kdy průměrný plat lékaře je nyní 105 tisíc Kč měsíčně, a průměrný plat zdravotní sestry, které stačí střední škola, činí 53 tisíc Kč, to vše před navýšením o 15 tisíc měsíčně. Vrcholem všeho jsou výpadky léků, takže pacient je nejen že vystaven péči výše popsaných příslušníků bílé mafie, ale ještě ke všemu se potýká s náhražkami nebo jinými léky s X vedlejšími účinky. Abych to shrnul: do nemocnice pouze s doprovodem advokátky Candigliotty a legálně drženou zbraní, jinak ne.
Eda pokračuje - ale Ti samí lékaři, kteří pracují výše uvedeným způsobem v českých špitálech, se v těch německých a rakouských, kam odchází, chovají naprosto odlišně. Tam by jim totiž podobné jednání management netrpěl…
Tolik Edovo vyprávění, trochu jsem to zkrátil a odebral vulgarit, při zachování smyslu.
Ano, i tohle je pohled na dnešní české zdravotnictví. Co člověk, to názor, to zkušenost.
Autor se s takovým přísným hodnocením neztotožňuje, nicméně pokládám za demokratické, aby zaznělo.
Jako občasný pacient dodávám svoji drobnou kritiku - lékaři buď lidem vynadají, že prý chodí s každou banalitou, a tím prý i přetěžují systém a současně jindy zase „nadávají“ pacientům, že jdou moc pozdě. A pak se v tom vyznejte.
Jaké máte zkušenosti Vy, pište prosím do komentářů.
