Článek
Často to není vidět navenek. Partner může působit jako vzorný manžel a otec, ale za zavřenými dveřmi se mění v tyrana. Život v takovém prostředí ničí nejen ženu, ale i děti. Následky nejsou jen fyzické, ale i psychické a dlouhodobé. Přenáší se transgenerační trauma – dívky i chlapci vyrůstají v přesvědčení, že násilí na ženách je normální.
Ale i když se žena rozhodne zachránit sebe a děti, jaké má reálné možnosti? Zavolat policii? Ta může, ale nemusí zasáhnout. Často ani neví, že má právo vykázat násilníka na několik dní z domácnosti, aby žena získala čas se připravit na odchod. A kam vlastně jít?
Rodina nebo známí pomůžou jen v lepším případě. Když ale nikdo takový není, možnosti jsou děsivě omezené. Nájemní bydlení je finančně nedostupné. Kauce i první nájem často dohromady vyjdou na několik výplat dohromady. Azylové domy? Jsou přeplněné, s čekacími lhůtami dlouhými celé měsíce. Ubytovny? Mnohdy špinavé, plné parazitů, nevhodné prostředí pro děti.
Existují organizace, které těmto ženám pomáhají. Dělají maximum, ale je jich málo, jsou špatně financované a často nemají možnosti zajistit bezpečné bydlení.
A právě tohle potřebujeme změnit. Ženy v nouzi musí mít dostupné a důstojné bydlení, podporu a služby, které jim umožní začít znovu. Nestačí říct, ať se „prostě rozejdou“. Potřebují vědět, že když udělají to těžké rozhodnutí a odejdou, bude tu pro ně pomocná ruka.
Protože důstojný život bez násilí je to základní právo.
