Článek
Jako prezident bych nikdy nedopustil, aby stát nechal své občany napospas chudobě a ztrátě domova. Pokud bych byl prezidentem České republiky, nikdy bych se nesmířil s tím, aby kvůli selhání státního systému přicházeli lidé o střechu nad hlavou. Každý den mi píší desítky zoufalých občanů, kteří nevědí, jak zaplatí nájem, jak uživí své děti a kde hledat pomoc.
Exekuce, dluhové pasti a komplikace s vyplácením superdávky dnes představují vážnou hrozbu. Stát má své občany chránit, nikoliv je vytlačovat na okraj společnosti. Za mnohé exekuce nese odpovědnost také stát. Odmítám tvrzení, že každý člověk v exekuci je nezodpovědný a za všechno si může sám.Mnoho lidí se do dluhových pastí dostalo kvůli nemoci, ztrátě zaměstnání, rozpadu rodiny nebo vysokým nákladům na bydlení. Stát přitom dlouhodobě umožňoval fungování systému, ve kterém se i relativně malý dluh mohl proměnit v mnohaletý existenční problém. Lidé následně ztrácejí motivaci legálně pracovat, protože jim z příjmů po srážkách zbývá příliš málo. Někteří odcházejí do šedé ekonomiky.
A kdo na tom prodělává? Občan, jeho rodina i samotný stát.Místo toho, abychom lidem umožnili vrátit se do normálního života, udržujeme některé z nich v nekonečném kolotoči dluhů.Denně mi píší desítky lidí, kteří už nevědí, co mají dělat. Každý den dostávám desítky zpráv od občanů, kteří mě žádají o pomoc nebo radu.Ptají se mě, jak mají zaplatit nájem, když jim nepřišla očekávaná sociální dávka. Jak mají nakoupit potraviny pro děti? Co mají udělat, když jim hrozí výpověď z bydlení? Na koho se mají obrátit, když už nemají žádné úspory?
Za každou takovou zprávou je skutečný lidský osud.
Jsou to matky samoživitelky, senioři, lidé se zdravotním postižením i rodiny, které ještě nedávno dokázaly žít z vlastních příjmů. Jako prezident bych tyto hlasy nikdy neignoroval. Nedopustil bych, aby se z lidského zoufalství stala pouze další položka v úřední statistice.Superdávka nesmí připravit rodiny o Vánoce a domov. Komplikace kolem nové superdávky vnímám jako mimořádně závažný sociální problém.Pokud stát nezajistí včasné vyřízení a vyplacení pomoci lidem, kteří jsou na ní existenčně závislí, mohou být následky dramatické. Blíží se Vánoce. Pro mnohé rodiny by měly znamenat klid, bezpečí a společně strávené chvíle. Jenže někteří lidé dnes místo vánočních příprav přemýšlejí o tom, zda budou mít v prosinci vůbec kde bydlet.Považuji za nepřijatelné, aby v České republice hrozilo, že lidé budou kvůli zpožděné státní pomoci trávit Vánoce bez domova.
Jako prezident bych okamžitě žádal premiéra a ministra o řešení
Pokud bych dnes zastával úřad prezidenta republiky, bezodkladně bych požadoval jednání s předsedou vlády a ministrem práce a sociálních věcí.Chtěl bych znát přesné příčiny problémů, termíny jejich odstranění a především konkrétní způsob, jakým stát zajistí pomoc lidem ohroženým ztrátou bydlení. Prezident sice nemůže převzít pravomoci vlády, ale může využít veškerou autoritu svého úřadu, aby na řešení naléhal.Současně bych otevřel otázku zásadní reformy exekučního systému, dostupnějšího oddlužení a účinnější ochrany bydlení.
Stát je odpovědný za své občany
Stát není jen soustava úřadů, zákonů a formulářů. Stát tvoří především jeho občané. Neříkám, že stát má za každého zaplatit všechny dluhy. Tvrdím však, že nesmí vlastní nečinností, průtahy a špatně nastavenými pravidly prohlubovat chudobu a zoufalství.Chudoba není zločin. A ztráta zaměstnání, nemoc nebo finanční problémy nesmějí znamenat ztrátu lidské důstojnosti.Denně vidím, kolik lidí žádá o pomoc. A právě proto o tomto problému mluvím veřejně. Jestliže chce Česká republika být skutečně silnou, bezpečnou a sociálně odpovědnou zemí, musí se umět postarat také o občany, kteří se ocitli v nouzi.Jako prezident bych nikdy nepřijal jako normální stav, že lidé přicházejí o domov, zatímco stát nedokáže včas zajistit pomoc, kterou jim sám zákon přiznává.
Protože síla státu se neměří jen hospodářskými výsledky, ale také tím, jak se dokáže postarat o své nejzranitelnější občany.
Petr Kováč
Občanský kandidát na prezidenta České republiky 2028





