Politická křesla rozdána, Brno na rozcestí. Stadion, nebo byty? Kdo hlídá veřejný zájem?

Po komunálních volbách se v Brně opět rozdělují funkce a já se ptám: myslíme na budoucnost občanů, nebo jen hrajeme politické šachy?

Komunální volby skončily a začíná tradiční česká politická disciplína – rozdělování funkcí, placených postů a kompetencí. Sleduji povolební vyjednávání a někdy mám pocit, že se mnohem více přemýšlí nad tím, kdo dostane jakou židli, než nad tím, co budou občané za čtyři roky skutečně mít.

Jako příklad uvedu Brno, město, které dobře znám a na jehož budoucnosti mi záleží. Píše se rok 2026. Svět se mění neuvěřitelnou rychlostí – doprava, bydlení, technologie, životní styl i potřeby mladé generace. Přesto mám při sledování některých politických projektů pocit, jako bychom se stále nedokázali odpoutat od minulosti.

A právě zde se dostávám k hnutí Za Lužánky.

Hnutí Za Lužánky vstoupilo do komunální politiky především s myšlenkou návratu fotbalového stadionu na jeho historické místo. Po volbách získalo tři zastupitelské mandáty a stalo se součástí nové brněnské koalice. Jenže při rozdělování funkcí došlo k zajímavému výsledku. Zástupkyně hnutí Jana Janulíková se stala radní pro kulturu, památkovou péči, marketing a cestovní ruch.

Jistě, paní Janulíková má zkušenosti z vedení TIC Brno i kulturního prostředí. Nehodlám jí je upírat. Přesto se ptám: Jakou kulturní koncepci přináší hnutí, jehož hlavním mobilizačním tématem byl fotbalový stadion? A proč máme pocit, že po volbách lze jednotlivé oblasti správy města rozdělovat především podle koaliční matematiky?

Ve zdravotnictví také očekáváme, že konkrétní odbornou práci bude vykonávat člověk s odpovídající kvalifikací. Proč u správy měst někdy působí rozdělování odpovědností spíše jako politická hra? Nejde mi o osobní útoky, jde mi o princip. Politická funkce nemá být odměnou za volební výsledek, má být závazkem vůči lidem.

Stadion za Lužánkami? Díváme se špatným směrem

Rozumím fotbalovým fanouškům, nostalgii, emocím i historickému významu stadionu za Lužánkami. Sám si vážím sportovní historie Brna. Ale položme si jednu zásadní otázku: Musí moderní fotbalový stadion stát právě tam, kde stál před desítkami let?

Podle mého názoru nemusí. A dokonce si myslím, že by tam stát neměl.

Obrovský stadion znamená tisíce návštěvníků, dopravní zátěž, potřebu bezpečnostních opatření, zásobování i obří parkovací kapacity. Lokalita za Lužánkami má v tomto ohledu výrazná omezení. Příjezdové komunikace nejsou ideální a představa tisíců návštěvníků přijíždějících na velké utkání do této části města ve mně vyvolává spíše obavy. Samozřejmě, velká část fanoušků může využívat MHD, přesto je nutné myslet na celkový provoz sportovního areálu.

Opravdu chceme stavět moderní stadion na místě jen proto, že tam kdysi býval? To mi připadá jako velmi krátkozraké uvažování.

Co kdyby město využilo prostor bývalého stadionu k výstavbě dostupného městského bydlení?

Představuji si moderní, energeticky úsporné bytové domy s menšími byty (1+1 nebo 2+kk). Byty určené mladým lidem, začínajícím učitelům, zdravotním sestrám, seniorům nebo jednotlivcům, kteří dnes na běžný komerční nájem často obtížně dosáhnou.

Představte si tu lokalitu. V blízkosti je nádherný park Lužánky. Nedaleko se nachází nákupní centrum, další služby a spolehlivá městská doprava. Člověk by zde mohl žít, chodit na procházky, sportovat a mít vše potřebné v dosahu.

Neříkám, že byty lze postavit okamžitě. Bylo by nezbytné prověřit územní plán, majetkové vztahy, dopravní napojení a ekonomickou proveditelnost. Ale proč takovou variantu seriózně neposoudit? Místo dalšího symbolu minulosti by tam mohl vzniknout skutečný prostor pro budoucí generace Brňanů.

Bydlení je jedním z největších problémů současnosti. Osobně bych dal přednost stovkám dostupných bytů před stadionem v lokalitě, která pro něj už zkrátka není ideální.

Moje odpověď na novou fotbalovou arénu je jednoduchá: v oblasti brněnského výstaviště (BVV).

Nejsem první, kdo o této variantě uvažuje. Už v září 2023 město Brno na základě odborného prověřování vybralo jako nejvhodnější lokalitu pro nový fotbalový stadion prostor současného velodromu. Proč se k této myšlence znovu nevrátit?

V této lokalitě vznikla nová multifunkční T Arena. Jsou zde hotelové kapacity, výborná tramvajová doprava a možnosti plánovat další parkovací domy. Umím si představit jeden moderní sportovní a společenský komplex, kde by se doplňovaly velké sportovní události, koncerty, veletrhy, restaurace a hotely. Pochopitelně by bylo nutné vyřešit budoucnost velodromu i souběh velkých akcí. Ale právě proto máme urbanisty, architekty a dopravní odborníky – aby porovnávali reálná data, nikoli aby rozhodovali pouze podle emocí a vzpomínek.

Ještě jedna věc mě v souvislosti s hnutím Za Lužánky znepokojuje. Dne 26. září 2026 zveřejnila Brněnská Drbna článek „Slušní lidé i fotbaloví chuligáni. Za Lužánky řeší minulost kandidátů.“

Redakce v něm popsala problematickou minulost některých osob spojených s kandidátkou hnutí a upozornila na dřívější vazby na Slušné lidi či prostředí radikálních fotbalových chuligánů. Připomeňme, že hnutí Slušní lidé bylo v roce 2017 uvedeno Ministerstvem vnitra mezi extremistickými organizacemi.

Současné hnutí Za Lužánky jakékoli propojení s extremismem odmítá, některé problematické kandidáty vyřadilo a u dalších přijalo jejich vysvětlení. To je důležité uvést, protože nechci nikoho bez důkazů nálepkovat. Přesto se domnívám, že veřejnost má právo klást otázky. Vedení každého politického hnutí by mělo mít zájem podobné pochybnosti transparentně vysvětlit.

Osobně považuji za nepřijatelné, aby byla jakákoli podoba politického extremismu, rasové nenávisti nebo násilí bagatelizována. Politika má lidi spojovat.

Největší problém dnešní komunální politiky vidím v tom, že se projekty řeší příliš izolovaně. Někdo chce stadion. Jiný parkoviště. Další nové úřednické místo. A po volbách se všichni snaží získat co nejvýhodnější postavení.

Jenže město není soubor politických trafik. Město je živý organismus, který musí fungovat dalších třicet, padesát nebo sto let. Rozhodnutí, která přijímáme dnes, ovlivní život dětí, které se ještě ani nenarodily. Od nového vedení Brna bych očekával mnohem odvážnější uvažování.

Nejde o to být proti fotbalu. Jde o to umět rozlišit mezi rozumnou investicí a projektem, který je politicky atraktivní jen díky nostalgii. Chci moderní fotbalový stadion. Ale také chci, aby mladí lidé měli kde bydlet. Jsem přesvědčen, že Brno může mít obojí, pokud bude uvažovat koncepčně.

A co si o tom myslíte vy?

Zajímá mě váš názor. Možná se mnou budete souhlasit, možná budete mít úplně jiný pohled. Rád bych v komentářích otevřel věcnou diskusi:

Souhlasíte s tím, že by na místě starého stadionu za Lužánkami mohly vyrůst dostupné byty a nový stadion by měl stát u BVV?

Nebo si myslíte, že historické místo stadionu musí zůstat zachováno pro fotbal za každou cenu?

A co říkáte na povolební rozdělování funkcí – je podle vás v pořádku, jakým způsobem se dnes obsazují klíčové posty ve vedení města?

Napište mi do diskuse. Zajímají mě vaše argumenty, návrhy i reálné zkušenosti. Protože Brno nepatří politikům. Brno patří jeho obyvatelům.

– Petr Kováč