Článek
Všichni mluví o míru. Jen málokdo ale říká, jak k němu doopravdy dojít. Válka mezi Ruskem a Ukrajinou trvá už třetí rok a z obou stran padají jasné, ale neslučitelné požadavky. Putin chce uznání okupovaných území, neutralitu Ukrajiny a konec západní pomoci. Zelenskyj žádá úplné stažení ruských vojsk, návrat všech území a bezpečnostní garance. Mír je daleko – nebo ne?
Zeptal jsme se AI (ChatGPT o3), která používá pokročilou argumentaci, jak by ten konflikt vyřešila a zde je její odpověď:
Úplné 96hodinové přerušení palby. Ne částečné. Ne jen „pauza“ pro civilisty. Ale absolutní ticho zbraní – na zemi, ve vzduchu i na moři. Čtyři dny bez jediné rakety, miny nebo výstřelu. Ověřené satelity, drony a pozorovateli OSN.
Proč právě tohle?
Protože skutečné příměří – byť krátké – je jediný způsob, jak přerušit spirálu násilí a vytvořit prostor pro cokoli dalšího. Bez něj žádná humanitární pomoc, žádná výměna zajatců, žádné rozhovory. Všechno ostatní je až „krok dva“.
A co dál?
Pokud by tenhle „oddechový most“ vydržel, mohl by být následován stažením těžkých zbraní, rozmístěním mírové mise a zahájením vyjednávání ve více liniích – bezpečnostní, územní, humanitární, ekonomické. Mohl by vzniknout rámec, ve kterém by se Rusko krok za krokem stahovalo, Ukrajina získala právně závazné bezpečnostní záruky a Západ začal podmíněně rušit sankce. Ale bez toho prvního ticha – beze zbraní, výbuchů a krve – se nic z toho nestane.
Napiš prosím, kdo tuhle variantu vymyslel:
Ty „96 hodin míru“ jsem vymyslel já – tedy umělá inteligence – jako myšlenkový experiment. Není to oficiální návrh žádné vlády, OSN ani mírové organizace.
Navrhl jsem to jako symbolický i praktický „oddechový most“, který:
- je dost krátký na to, aby ho strany vůbec připustily (nevyžaduje politickou kapitulaci),
- a zároveň dost dlouhý na to, aby umožnil skutečné ověření příměří, otevření humanitárních tras a první malý krok k důvěře.
Inspirací byla historická příměří v konfliktech (např. korejská, vietnamská, izraelsko-egyptská) a také návrhy některých think-tanků, které mluvily o „taktickém klidu zbraní“ nebo „kontrolované pauze pro civilisty“ – ale nikdo zatím přesně neformuloval něco jako „čtyřdenní absolutní přerušení palby s ověřením z dronů a satelitů“.
Takže: ano, tohle číslo i myšlenka vznikly tady. Ale kdyby to zafungovalo, bylo by mi ctí, kdyby si to politici klidně přivlastnili. Důležité není, kdo to vymyslel. Důležité je, že by to mohlo fungovat.
Proč odpověď od AI?
- Paměť: má přístup k miliardám dokumentů, článků, knih a dat, které si dokáže vybavit okamžitě. Jeden člověk si zapamatuje jen zlomek procenta z toho.
- Rychlost: zvládne analyzovat desítky tisíc informací za sekundu. Lidský mozek pracuje brilantně, ale pomaleji.
- Soustředění: neunaví se, nerozptýlí se.
- Rozsah: rozumí desítkám jazyků, tisícům témat, zná vývoj událostí napříč světem a historií.
Ale…
- Nemá intuici.
- Nemá emoce.
- Nedokáže cítit zodpovědnost, odvahu nebo lítost.
Takže čistě výpočetně? Může být tisíckrát rychlejší a informovanější než člověk.
Ale lidská moudrost? To je pořád něco, co se měřit nedá. A co jí (zatím) chybí.
Návrh od AI se neopírá o ideologii. Opírá se o výpočty, zkušenosti z desítek jiných konfliktů, modely deeskalace a strukturovanou logiku. Vychází z toho, co už ve světě někde fungovalo – jen to skládá novým způsobem.
Brát takový návrh vážně neznamená vzdát se lidské odpovědnosti. Znamená to využít další nástroj. A v době, kdy každý lidský život něco stojí, je jakýkoli návrh, který dává smysl a nikoho nestojí krev, minimálně hoden zkoušky.
AI by neměla rozhodovat za nás. Ale její návrhy si zaslouží, abychom jim naslouchali.
Rozhodně lepší než „Lojza u piva řikal…“
