Článek
Impulsem k tomuto článku byl předchozí článek, který se pokusil modelovat výsledky, kdyby naopak důchodci vůbec nevolili. V něm si Piráti a STAN polepšili, zatímco ANO výrazně oslabilo. Cílem bylo ukázat, jak výrazný vliv má věková struktura na volební výsledky. Místo klidné diskuse však přišla vlna silných reakcí.
Po zveřejnění hypotetického modelu se na sociálních sítích a v diskuzních fórech objevila řada reakcí. Část čtenářů se ohradila proti tomu, že by se starší voliči jakkoliv vyčleňovali z demokratického procesu.
„Starší lidé mají životní zkušenosti a proto nenaletí na první slib,“ zaznělo v jednom z komentářů. Jiní upozorňovali na to, že každý člověk, který je občanem a splní zákonné podmínky, má právo hlasovat – bez ohledu na věk.
Je důležité zdůraznit, že nikdo vážně nenavrhuje, aby některé věkové skupiny ztratily volební právo. Ani to neni možné. Spíše jde o pokus pochopit, jak demografie ovlivňuje politickou realitu. Stejně jako se analyzuje, jak volí lidé podle vzdělání, regionu nebo příjmu, je věk jedním z dalších faktorů, který má v demokratické debatě své místo.
Zde je graf, kdyby volili naopak pouze senioři:
V České republice žije více než 2,3 milionu starobních důchodců. Tvoří nejen významnou část obyvatelstva, ale především velmi disciplinovanou voličskou skupinu. Zhruba 70 % důchodců se pravidelně účastní voleb, což z nich činí nejsilnější segment elektorátu.
Tato vysoká účast spolu s dlouhodobě stabilními preferencemi vede k tomu, že strany jako ANO, SPD či STAČILO! zaznamenávají v této skupině výraznou podporu. Naopak subjekty zaměřené na mladší a městské voliče – například Piráti nebo STAN – u seniorů oslovují jen menší část.
Diskuze nad tímto tématem je přirozená, a pokud je vedena slušně a věcně, může přispět k lepšímu pochopení toho, jak funguje zastupitelská demokracie. Volby jsou zrcadlem společnosti – a v tomto zrcadle je třeba se naučit číst s respektem ke všem generacím.
