Článek
Podle zákona máte deset dní od vyhlášení výsledků Státní volební komisí na podání návrhu k příslušnému krajskému soudu. Ten může volební dokumentaci přezkoumat, hlasy znovu přepočítat, změnit obsazení zastupitelstva, a v závažných případech dokonce prohlásit celé volby nebo hlasování za neplatné.
A rozhodně nejde jen o teoretickou možnost. Česká republika má za sebou řadu případů, kdy soudy skutečně zjistily pochybení volebních komisí a zasáhly do oficiálně oznámených výsledků.
Někde rozhodoval jediný nezapočítaný hlas, jinde komise nesprávně vyhodnotila značnou část hlasovacích lístků. Existují ale také případy, kdy soud zjistil vědomou manipulaci za účasti členů volební komise.
A pokud někdo úmyslně falšuje volební dokumentaci nebo vědomě nesprávně sečte hlasy, nemusí jít jen o důvod ke zrušení voleb. Takové jednání může být rovněž trestným činem, za který hrozí vězení.
V roce 2022 soudy vyhověly pěti volebním stížnostem
Možná vás překvapí, kolik lidí po komunálních volbách skutečně využívá možnosti obrátit se na soud. Podle výroční zprávy Ministerstva vnitra bylo po volbách v roce 2022 podáno celkem 141 návrhů na soudní přezkum.
Ve většině případů soudy navrhovatelům nevyhověly nebo jejich návrhy odmítly z procesních důvodů. V pěti případech však zjistily taková pochybení, že musely zasáhnout.
Ve třech obcích změnily obsazení zastupitelstev a ve dvou rozhodly o neplatnosti voleb či hlasování. A právě tyto příběhy ukazují, proč má smysl zabývat se výsledky voleb i poté, co jsou zveřejněny na oficiálních stránkách Českého statistického úřadu.
Matějov: Jeden jediný hlas změnil většinu v zastupitelstvu
V malé obci Matějov na Vysočině se v roce 2022 utkala dvě volební uskupení. Volební komise oznámila, že obě získala přesně 412 hlasů. Protože výsledek byl naprosto vyrovnaný, o rozhodujícím mandátu se losovalo.
Jedno uskupení díky losu získalo čtyři zastupitele, druhé pouze tři. Tím byla určena i většina v sedmičlenném zastupitelstvu.
Jenže výsledek někdo zpochybnil a obrátil se na Krajský soud v Brně. Ten provedl přepočet hlasů a následně si vyžádal také nezávislou kontrolu od Českého statistického úřadu.
A ukázalo se něco nečekaného.
Volební komise jednomu uskupení nezapočítala jediný hlas. Správný výsledek tedy nebyl 412 ku 412, ale 412 ku 413.
Soud následně rozhodl, že Hana Najmanová z uskupení OBRODA nebyla řádně zvolena a místo ní se zastupitelem stal Václav Chalupa ze Sdružení nezávislých kandidátů pro Matějov.
Tím se změnila i většina v zastupitelstvu.
Stačil jediný hlas, na který se při sčítání zapomnělo. Případ dokonale ukazuje, že i zdánlivě zanedbatelná chyba může v malé obci rozhodnout o tom, kdo získá rozhodující vliv v zastupitelstvu.
Stanovice: Komise napočítala 122 hlasů. Soud jich zjistil 248!
Ještě výraznější případ se odehrál ve Stanovicích na Trutnovsku. Tam volební komise při sčítání nesprávně vyhodnotila značnou část hlasovacích lístků.
Podle zveřejněných informací komise vykázala 122 platných hlasů, zatímco soud při kontrolním přepočtu napočítal 248.
Rozdíl tedy činil neuvěřitelných 126 kandidátských hlasů!
Pro upřesnění, v komunálních volbách může jeden volič udělit více hlasů, a proto nejde o 126 jednotlivých voličů.
Podle soudu komise zřejmě nezapočítávala jednotlivým kandidátům hlasy v případech, kdy volič označil křížkem celou kandidátní listinu. Takový postup samozřejmě zásadně zkreslil výsledek.
Původně mělo jedno uskupení získat pět mandátů a druhé dva. Po přepočtu však soud určil poměr šest ku jedné.
Zastupitelka Eva Čepičková, kterou komise původně označila za zvolenou, tak o mandát přišla a místo ní byl za zastupitele prohlášen Jakub Sucháček.
Výsledek, který se občanům předkládal jako konečný, tedy vůbec neodpovídal správnému sečtení hlasů.
Sovínky: Členka volební komise zpochybnila vlastní sčítání. A uspěla!
Zajímavé je rovněž to, co se stalo v Sovínkách na Mladoboleslavsku. Tady totiž proti výsledku voleb vystoupila dokonce samotná členka volební komise, která upozornila na nesprávné posuzování hlasovacích lístků.
Komise při sčítání označila pět lístků za neplatné, přestože podle navrhovatelky některé platné byly.
Krajský soud v Praze následně zjistil, že dva z těchto lístků byly skutečně vyřazeny neoprávněně.
Při přepočtu navíc přezkoumal rozdělení hlasů jednotlivým kandidátům a rozhodl o změně obsazení jednoho mandátu.
Michal Kornelak, kterého komise původně označila za zvoleného zastupitele, ve skutečnosti zvolen nebyl. Jeho místo měl obsadit Jaroslav Böhm.
Oba přitom kandidovali za stejné uskupení, takže počet mandátů jednotlivých volebních stran zůstal zachován.
Přesto jde o důležitý příklad toho, že i podepsaný zápis volební komise může obsahovat chyby, které soud následně napraví.
Podpis členů komise totiž sám o sobě nezaručuje, že je všechno správně spočítáno.
Moldava: Komise umožnila hlasovat 27 osobám, které hlasovat neměly
Další dva případy z roku 2022 se netýkaly samotného sčítání, ale toho, kdo vůbec směl hlasovat.
V Moldavě na Teplicku se před volbami řešilo účelové přihlašování obyvatel k trvalému pobytu. Obecní úřad vyškrtl ze seznamu voličů desítky lidí, protože podle jeho zjištění neměli k obci skutečnou vazbu.
Předseda okrskové volební komise však tento postup nerespektoval a umožnil hlasovat 27 vyškrtnutým osobám.
V obci přitom bylo podle upraveného seznamu pouze 114 oprávněných voličů. Přesto bylo odevzdáno 128 úředních obálek.
Krajský soud v Ústí nad Labem následně konstatoval, že komise porušila zákon způsobem, který mohl hrubě ovlivnit výsledek hlasování.
Nešlo tedy o zanedbatelnou administrativní chybu, ale o zásadní porušení volebních pravidel.
Soud hlasování prohlásil za neplatné a obyvatelé Moldavy museli v lednu 2023 k volebním urnám znovu.
Hrčava: Přihlášení voliči, neobyvatelný dům a zrušené volby
Podobný, ale přece jen odlišný příběh se odehrál v Hrčavě na Frýdecko-Místecku.
Tam se před komunálními volbami několik osob přihlásilo k trvalému pobytu v nemovitostech tehdejšího starosty. Soud následně zjistil, že nejméně čtyři z těchto osob neměly k obci skutečný užší vztah.
Některé byly dokonce přihlášeny v neobyvatelné nemovitosti.
Protože výsledek voleb byl velmi těsný, mohly jejich hlasy rozhodnout o tom, které uskupení získá většinu v zastupitelstvu.
Krajský soud v Ostravě proto celé volby zrušil.
A zajímavý je i jejich další vývoj. Při opakovaných volbách v únoru 2023 totiž zvítězilo uskupení, které v původním hlasování skončilo druhé.
Nové volby tak přinesly jiné rozložení sil v zastupitelstvu.
Chlístovice: Hlasovalo se i za lidi, kteří vůbec nevolili
Ještě závažnější případ se odehrál při komunálních volbách v roce 2018 v Chlístovicích na Kutnohorsku.
Dvě členky volební komise zde zajišťovaly hlasování prostřednictvím přenosné volební schránky, tedy například u občanů, kteří se ze zdravotních důvodů nemohli dostavit do volební místnosti.
Jenže následně vyšlo najevo, že v seznamech byli jako hlasující evidováni také lidé, kteří se voleb vůbec nezúčastnili.
Někteří to sami potvrdili, další se v době hlasování v obci ani nenacházeli. Při soudním přezkumu se navíc zjistilo, že existovalo několik dodatečně vytvářených verzí seznamů voličů.
V jednom z nich se dokonce objevilo jméno již zemřelé osoby.
Krajský soud v Praze dospěl k závěru, že nejméně sedm osob bylo vedeno jako hlasující, přestože se voleb nezúčastnily.
Vzhledem k tomu, že v obci mohl jeden volič rozdělit až patnáct hlasů, představovalo takové jednání zásadní zásah do regulérnosti hlasování.
Podle soudu se neoprávněně rozdělené kandidátské hlasy mohly pohybovat v rozsahu 105 až 135 hlasů.
Především však soud konstatoval, že k manipulaci došlo přinejmenším s vědomím dvou členek okrskové volební komise.
Hlasování v dotčeném okrsku proto prohlásil za neplatné.
Tento případ už nelze vysvětlit pouhou početní chybou nebo nedostatečnou znalostí volebního systému. Soud zde zjistil vědomé porušení pravidel, která mají zaručit, že každý občan hlasuje osobně a že nikdo nemůže rozhodovat za někoho jiného.
Za vědomé falšování volebních výsledků hrozí až tři roky vězení
Možná si někdo myslí, že nesprávné sčítání hlasů nebo manipulace s volebními dokumenty končí pouze opakováním voleb a tím celá věc končí.
Tak jednoduché to ale není.
Český trestní zákoník pamatuje také na úmyslné zásahy do voleb. Podle § 351 zákona č. 40/2009 Sb., který upravuje trestný čin maření přípravy a průběhu voleb a referenda, může být pachatel potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři roky.
Zákon přitom výslovně postihuje také toho, kdo vědomě nesprávně sečte hlasy nebo padělá údaje ve volební dokumentaci.
Nejde tedy pouze o případné kupování hlasů nebo zastrašování voličů, ale také o úmyslnou manipulaci se samotnými výsledky.
A že se trestní odpovědnost v souvislosti s volbami skutečně řeší, ukázaly už komunální volby v roce 2014.
V Lovosicích se tehdy jeden muž pokusil ovlivnit hlasování tím, že nabízel několika lidem finanční odměnu za hlasování pro určité volební uskupení. Za jeden hlas sliboval 500 korun.
Oslovení lidé jeho nabídku odmítli, takže k zamýšlenému ovlivnění výsledků nedošlo. Přesto se případem zabýval trestní soud.
Okresní soud v Litoměřicích mu v listopadu 2014 uložil trest devíti měsíců odnětí svobody s podmíněným odkladem na osmnáct měsíců. Podle tehdejší zprávy Českého rozhlasu ovšem rozhodnutí v době zveřejnění ještě nebylo pravomocné.
Stejný rok museli lidé znovu k volbám také v Bílině a Chomutově, kde soudy zrušily původní hlasování kvůli prokázanému kupčení s hlasy.
Opakování voleb a případná trestní odpovědnost jsou přitom dvě samostatné věci. Volební soud rozhoduje o platnosti výsledků, zatímco policie, státní zastupitelství a trestní soud řeší, zda někdo svým jednáním spáchal trestný čin.
Je však potřeba zdůraznit jednu podstatnou věc. Ne každá chyba volební komise je automaticky trestným činem.
Členové komisí mohou nesprávně vyhodnotit hlasovací lístek, přehlédnout křížek nebo se dopustit početní chyby, aniž by chtěli kohokoliv poškodit či zvýhodnit.
Jiná situace ovšem nastává, jestliže někdo hlasy vědomě nezapočítá, úmyslně upraví výsledkový protokol nebo umožní hlasování za osoby, které se voleb vůbec neúčastnily.
Pak už může být namístě nejen soudní přezkum voleb, ale podle konkrétních okolností také trestní oznámení.
Máte pochybnosti? Rozhodujících je deset dní
Pokud tedy někdo zjistí, že zveřejněné výsledky voleb neodpovídají konkrétním skutečnostem, měl by jednat rychle.
Zákon umožňuje podat k příslušnému krajskému soudu návrh na neplatnost hlasování, neplatnost voleb nebo neplatnost volby konkrétního kandidáta.
Lhůta činí pouhých deset dní od oficiálního vyhlášení výsledků Státní volební komisí, nikoliv automaticky deset dní od uzavření volebních místností
O zastupitelích mají rozhodovat voliči, nikoliv chyby při sčítání
Historie českých komunálních voleb ukazuje, že ani oficiálně vyhlášené výsledky nemusí být správné.
V Matějově změnil jediný hlas většinu zastupitelstva. Ve Stanovicích odhalil soud výrazně nesprávné sčítání. V Sovínkách musel napravit chyby volební komise a změnit zvoleného kandidáta.
V Moldavě a Hrčavě vedlo porušení volebních pravidel až k opakování hlasování či celých voleb. A v Chlístovicích soud zjistil dokonce manipulaci za vědomí členek komise.
Volební výsledky proto nejsou nedotknutelné jen proto, že je komise podepsala a stát zveřejnil.
Zdroj: Trebcice.eu
