Článek
Co říkají čísla
- Podle průzkumu Gallup State of the Global Workplace (2023) se pouze 23 % zaměstnanců cítí skutečně angažovaných a ochotných zkoušet nové věci; zbytek setrvává ve zvyku a rutině.
- Studie APA Stress in America (2022) uvádí, že 68 % lidí se vyhýbá výzvám z obavy před selháním.
- Výzkum Carol Dweck (Stanford, 2006) ukazuje, že lidé s „growth mindset“ dosahují o 34 % lepších výsledků ve vzdělávání, protože se nebojí opustit komfortní zónu.
Tato data potvrzují: většina populace zůstává v bezpečí známého. Ti, kteří se z tohoto vzorce vymknou, však sklízí neúměrně vysoké benefity.
Důvody, proč v ní zůstáváme
- Strach z neúspěchu – obava, že selžeme a budeme okolím hodnoceni negativně.
- Potřeba kontroly – známé prostředí = minimální překvapení.
- Nízké sebevědomí – pochybnost, zda nové výzvy zvládneme.
- Kultura a okolí – společenské normy nás mnohdy tlačí k konformitě a „bezpečí“.
Cena stagnace
Setrvávání v komfortní zóně má své náklady:
- Promarněný potenciál – nevyužíváme své schopnosti naplno.
- Ztráta motivace – bez nových podnětů klesá vnitřní energie.
- Zapomenuté sny – ambiciózní cíle se rozplynou v rutinní každodennosti.
- Náchylnost k vyhoření – paradoxně i stereotyp může vést k pocitu prázdnoty a únavy.
Zóna strachu: přestupní stanice
Jakmile vykročíme za hranice zóny pohodlí, dostáváme se do zóny strachu. Objevují se pochyby, výmluvy a pokusy vrátit se zpět. To je kritický bod – mnozí zde skončí, protože nepříjemné pocity interpretují jako signál, že dělají něco špatně. Ve skutečnosti jde o přirozenou reakci mozku na nejistotu.
„Strach je jen ukazatel, že se pohybujeme na teritoriu růstu.“
Učící zóna: prostor experimentu
Pokud překleneme prvotní obavy, začíná učící zóna. Zkoušíme nové věci, rozšiřujeme dovednosti a získáváme sebevědomí. Důležité je přijmout myšlenkový rámec experimentu: místo „musí se to povést“ si říkáme „jdu zjistit, co se stane“. Tím snižujeme tlak a otevíráme se kreativitě.
Jak v ní zůstat
- Reflexe – pravidelně si zapisujeme pokroky a poznatky.
- Podpora okolí – sdílení zkušeností s lidmi na podobné cestě.
- Malé kroky – každý den drobné posuny místo skoků do neznáma.
Zóna růstu: nová identita
Po čase se učící zóna transformuje v zónu růstu. Už nejsme tím, kým jsme byli na začátku; máme nové schopnosti, vyšší sebevědomí a dříve děsivé situace vnímáme jako běžné. Komfortní zóna se rozšířila – a celý cyklus může začít znovu.
Benefity růstu
- Seberealizace – pocit naplnění a smysluplnosti.
- Nové příležitosti – kariérní i osobní.
- Odolnost – schopnost lépe zvládat budoucí nejistoty.
Praktický plán, jak vykročit
- Identifikuj svou současnou hranici – co konkrétně je pro tebe pohodlné?
- Stanov miniaturní výzvu – např. oslovit cizího člověka, přihlásit se na online kurz.
- Vytvoř si bezpečné zázemí – najdi mentora, komunitu, accountability partnera.
- Sleduj emoce, ne jen výsledky – úspěchem je i pouhé zvládnutí diskomfortu.
- Oslavuj pokrok – každý splněný krok si připomeň a odměň se.
- Iteruj – postupně zvyšuj obtížnost, ale jen o malé procento.
Příklad z praxe
Když Jana nastoupila do práce, bála se veřejně mluvit. Rozhodla se každý týden vystoupit na pět minut před malou skupinou kolegů. Po třech měsících ji oslovilo vedení, aby vedla celofiremní prezentaci. Díky postupným krokům se její původní noční můra stala zdrojem kariérního růstu.
Komfortní zóna není naším nepřítelem – je to startovní bod. Skutečný život se však odehrává za její hranicí. Ti, kteří se odváží čelit strachu a vstoupit do učící zóny, nacházejí smysl, sebevědomí i nové příležitosti. Vydejme se tedy dál – drobným krokem dnes můžeme změnit celý zítřek.
Zdroje
- Gallup (2023) – State of the Global Workplace 2023 report
https://www.gallup.com/workplace/349484/state-of-the-global-workplace.aspx - American Psychological Association (2022) – Stress in America Survey
https://www.apa.org/news/press/releases/stress - Positive Psychology – The Science of Comfort Zones
https://positivepsychology.com/comfort-zone/
