Článek
Jak by vypadala politická mapa Česka, kdyby hlas dostali i mladí lidé, kterých se budoucnost státu týká víc než kohokoli jiného?
Volit od 16 let není žádná sci-fi představa. Několik evropských států a světových regionů už tento krok udělalo. Rakousko od roku 2007 umožňuje šestnáctiletým volit ve všech volbách – parlamentních, prezidentských i místních. Skotsko umožňuje hlasování od 16 let ve volbách do skotského parlamentu a místní samosprávy. Estonsko mladé voliče připouští k obecním volbám, stejně jako některé spolkové země v Německu. Podobný přístup mají Malta, Argentina, Brazílie nebo Ekvádor. Výsledky? Žádný chaos, žádná nezodpovědná tsunami hlasů. V Rakousku se ukázalo, že když mladí dostanou příležitost, přistupují k ní překvapivě zodpovědně – zvlášť pokud je volební vzdělávání součástí školní výuky.
Odhad podle průzkumů volebních preferencí mladých (např. projekt Česká volba 2023 od PAQ Research nebo Studentské volby) ukazuje jasný trend. Piráti a STAN by výrazně posílili. Mladí oceňují jejich důraz na digitalizaci, ekologii a liberální přístup. SPOLU by si vedlo slušně, díky tradičním hodnotám a konzervativnímu stylu. ANO by výrazně oslabilo – u mladých má image strany minulosti, spojované se starými pořádky a populismem. SPD a STAČILO! by získali jen okrajovou podporu.
Jak se vám líbí výsledky?
Hypotetický výsledek voleb by vypadal takto: Piráti 18 %, STAN 15 %, SPOLU 14 %, Motoristé 12 %, ANO 11 %, SPD 8 %, STAČILO! 6 %. Politika by se okamžitě musela začít zajímat o skutečné potřeby mladé generace. Témata jako bydlení, školství, klimatická změna nebo duševní zdraví by se dostala na přední stránky programu. Zatímco dnes se volby vyhrávají na příspěvcích k důchodu, v takové situaci by se řešily úplně jiné věci.
Odpůrci tvrdí, že mladí nemají dost zkušeností. Jenže v 16 letech může člověk pracovat, být trestně odpovědný, mít dítě nebo rozhodovat o operaci. Tak proč nevolit? Nejde o to dát dětem moc. Jde o to vrátit budoucnost těm, kteří v ní budou žít. A pokud někdy chceme, aby česká politika nebyla jen o penzích a levném pivu, ale i o vizích a odpovědnosti, možná je čas to začít brát vážně.
Mladí lidé mají právo spolurozhodovat o světě, ve kterém budou žít. V 16 letech už mnozí pracují, řeší vztahy, orientují se ve světě technologií, sledují veřejné dění a mají často větší přehled než dospělí, kteří volí podle vzpomínek na 90. léta nebo podle toho, kdo jim slíbil přidat 100 korun.
