Článek
„Chci Donbas – a pak bude mír,“ prohlásil podle médií. Co to znamená? A proč právě tento kus východní Ukrajiny stojí za tolik krve, zničených měst a politických her?
Průmyslové srdce Ukrajiny
Donbas, tedy Doněcká a Luhanská oblast, byl už od sovětských dob klíčovým centrem těžby uhlí a hutnictví. Leží zde obrovské zásoby černého uhlí, koksovatelného uhlí i železné rudy. V dobách SSSR se říkalo, že kdo drží Donbas, drží základní palivo a suroviny pro celou ekonomiku. I dnes je region bohatý na ocelárny, elektrárny a strojírenské podniky.
Pro Putina má tato oblast obrovskou hodnotu. Kontrola nad Donbasem by mu zajistila přístup k surovinám a zároveň oslabila Ukrajinu – protože by přišla o své průmyslové jádro, podobně jako kdyby Česko přišlo o Ostravsko a severní Čechy. Oslabená Ukrajina by se hůř bránila, hůř stavěla na nohy a zůstala závislá na zahraniční pomoci.
Historie a propaganda
Donbas má i symbolickou roli. Od carských časů sem proudili ruští osadníci, v sovětských dobách byla oblast silně rusifikovaná. Mnoho obyvatel tu mluvilo rusky a mělo kulturní vazby na Moskvu. Putin to využívá jako záminku: tvrdí, že chrání „ruské obyvatele“. Ve skutečnosti ale nejde o ochranu menšiny, nýbrž o geopolitickou expanzi. Právě v Donbasu vznikly v roce 2014 samozvané „lidové republiky“, které Rusko vyzbrojovalo a de facto ovládalo.
Strategická poloha
Kromě uhlí a továren je Donbas klíčový i vojensky. Kdo ho ovládá, otevírá si cestu na Krym. Putin potřebuje mít pevný pozemní koridor, aby mohl poloostrov zásobovat nejen přes Kerčský most, ale i po souši. Donbas je tak součástí širšího plánu: propojit Rusko s Krymem a posílit kontrolu nad celým pobřežím Azovského moře.
Putinovo prohlášení: Donbas výměnou za mír?
Na jednání s Donaldem Trumpem 15. srpna 2025 Putin řekl jasně: pokud se Ukrajina vzdá Doněcké a Luhanské oblasti, je ochoten zastavit boje. Nabídl, že v jižních oblastech, jako jsou Cherson a Záporoží, „zmrazí“ frontu a nebude pokračovat v útoku. Trump po schůzce oznámil, že místo pouhého příměří chce nyní jednat o míru – ovšem právě za cenu ústupků Ukrajiny.
Jinými slovy – Putin chce, aby mu svět de facto daroval to, co si nedokázal zcela vojensky dobýt. A snaží se to podat jako kompromis: „dej mi Donbas a já se zastavím“.
Paradox Donbasu
Putin si myslel, že Donbas bude snadná kořist – bohatý region, rusifikovaný, strategicky důležitý. Jenže dnes je Donbas spíš symbolem ruské brutality než vítězství. Mariupol, Bachmut a desítky dalších měst jsou v troskách. Z průmyslového srdce zbyla jen zničená infrastruktura. Co mělo být pro Rusko ziskem, se mění v přítěž – okupovaná území vyžadují obrovské dotace, obyvatelstvo je nepřátelské a svět Putina vidí jako agresora.
Proč tedy Putin chce Donbas?
Protože je to průmyslové centrum, symbol „ruského světa“ a klíč k vojenské kontrole Krymu. Protože věří, že když Ukrajině vyrve srdce, zbytek těla se už neubrání. A také proto, že doma potřebuje ukázat, že jeho „speciální operace“ přinesla výsledek.
Ale sliby, že po Donbasu bude mír, mají háček. Putin už mnohokrát slíbil, že se zastaví – a nikdy to neudělal. Dá se věřit, že tentokrát dodrží slovo? Nebo je „Donbas výměnou za mír“ jen dalším trikem, jak zakrýt fakt, že Rusko nedokáže vyhrát a hledá cestu ven se zdáním triumfu?
Zdroj:
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-prehledne-co-se-delo-ve-svete-po-schuzce-trumpa-s-putinem-284071
