Článek
Na seznamu se objevily dvě gigantické společnosti: Rosneft a Lukoil, které dohromady zajišťují přibližně polovinu veškeré ruské těžby ropy.
To, co se zdá být jen další kapitolou v nekonečném příběhu sankcí, je ve skutečnosti zásah, který může Rusko bolet víc než všechny předchozí dohromady.
Co přesně USA udělaly
Americká vláda prostřednictvím úřadu OFAC (Office of Foreign Assets Control) zakázala všem americkým subjektům jakékoliv finanční či obchodní vztahy s Rosneftem a Lukoilem.
Zároveň zmrazila jejich aktiva v USA a varovala, že i zahraniční firmy mohou být potrestány, pokud budou s těmito společnostmi dál spolupracovat.
To je klíčové – nejde jen o zákaz pro Američany.
Ve skutečnosti to znamená, že každá banka, pojišťovna nebo přepravní firma na světě si nyní musí dobře rozmyslet, jestli chce riskovat střet s americkým finančním systémem kvůli ruské ropě.
Proč to Rusko zasáhne
Ropa je pro Kreml to, co je kyslík pro člověka.
Tvoří zhruba 35 % příjmů ruského státního rozpočtu a přes 40 % všech exportních výnosů.
Bez ní stát – a tím i armáda – jednoduše nemůže fungovat.
Rosneft sám o sobě těží kolem 3,7 milionu barelů ropy denně, Lukoil pak dalších 1,6 milionu.
Dohromady tedy mluvíme o více než pětině světového vývozu ropy pocházejícího z Ruska.
Jakmile se tyto objemy byť jen částečně zastaví nebo zkomplikují, přicházejí miliardové ztráty.
Kolik peněz může Rusko přijít
Podle ekonomických odhadů znamená sleva o 20 % na ruskou ropu (kterou Moskva často nabízí kvůli sankčnímu riziku) ztrátu asi 152 milionů USD denně.
To je víc než 3 % ruského HDP a téměř 85 % všech měsíčních vojenských výdajů.
Pokud by se vývoz navíc snížil o pětinu, další 60 milionů USD denně je pryč.
Přepočteno na rok, jde o více než 50 miliard USD – částku, která by zaplatila celý ruský zdravotnický systém nebo tři roky školství.
Z ekonomického hlediska je to rana do jater, kterou žádná propaganda nevysvětlí.
Jak sankce fungují v praxi
Nejde jen o zákaz obchodovat.
Sankce zasahují i pojišťovny, přepravce a finanční instituce. Tankery s ruskou ropou nyní čelí vyšším pojistkám, delším trasám a nutnosti platit v hotovosti nebo přes prostředníky.
To všechno zvyšuje náklady.
Zatímco dříve Rusko vydělávalo na jednom barelu 30–40 USD, nyní často sotva 20–25 USD.
Ruská ekonomika tak prodává stále více, ale vydělává stále méně.
Je to jako když se snažíte zalepit díru v lodi, zatímco vám dochází prkna i hřebíky.
Krátkodobé dopady
Na první pohled může mít Kreml radost – cena ropy po oznámení sankcí vzrostla o 5 %.
Ale jen dočasně. Vyšší cena sice znamená víc peněz na světových trzích, ale Rusko z ní nevidí skoro nic, protože jeho vlastní ropa je kvůli riziku sankcí zatraceně levná.
Navíc platby z mnoha zemí (např. Indie) přicházejí se zpožděním nebo v měnách, které Moskva jen těžko směňuje.
Dlouhodobé důsledky
Největší bolest ale přijde později.
Bez přístupu ke západním technologiím a financování začne ruský ropný průmysl chátrat.
Staré vrty budou pomalu ztrácet výnosnost a nové projekty nebudou možné realizovat.
Ruská ropa je totiž většinou těžko dostupná – v Arktidě, hlubokých vrstvách Sibiře či v moři – a vyžaduje špičkovou techniku, kterou Rusko samo nemá.
V roce 2024 tvořily západní technologie přibližně 70 % zařízení používaných při těžbě.
Jakmile se tyto firmy stáhnou, produkce začne klesat – nejprve pomalu, pak dramaticky.
Podle odhadů může Rusko do roku 2027 přijít až o 30 % své těžby, pokud sankce zůstanou.
To by znamenalo propad o více než 100 miliard USD ročně – což je třetina federálního rozpočtu.
Proč je to pro USA strategické
Američané pochopili, že válku nelze vyhrát jen zbraněmi, ale i peněženkou.
Zatímco Ukrajina potřebuje západní pomoc, Kreml potřebuje příjmy z ropy.
Zlomit tento proud peněz znamená oslabit schopnost Ruska financovat invazi, platit armádu i udržet loajalitu oligarchů.
Na rozdíl od minulých let tentokrát USA zasáhly přímo do jádra energetického systému.
Žádné kosmetické sankce na banky či generály – tentokrát jde o páteř celé ekonomiky.
Dá se tomu vyhnout?
Rusko se samozřejmě snaží.
Prodává ropu do Číny, Indie či Turecka, často přes složitý systém překládky a sítě „stínové flotily“.
Ale i tyto země si diktují podmínky: kupují levně a platí pozdě.
Z Ruska se tak stává „surovinový slevomat“ světa – země, která má sice ropu, ale musí ji prodávat pod cenou, protože jí nikdo nechce věřit.
Shrnutí
Nové sankce USA zasahují Rusko tvrdě a přesně.
Krátkodobě sice Kreml může tvrdit, že „všechno běží dál“, ale čísla mluví jasně:
pokud se exportní objemy sníží o pětinu a cena zůstane nízká, ztratí Moskva přes 50 miliard USD ročně.
To není symbolická rána – to je ekonomický otřes.
A ten se projeví všude:
v rozpočtech regionů, v kurzu rublu, v platu vojáků i v tom, kolik si Rusové budou moct dovolit zaplatit za chleba.
Na rozdíl od raket, které zabíjejí okamžitě, sankce zabíjejí pomalu.
Ale zato jistě.
A tentokrát míří přesně tam, kde Rusko nejvíc bolí – do peněženky.
Zdroj:
https://home.treasury.gov/news/press-releases/sb0290
https://www.reuters.com/business/energy/us-sanctioned-russian-oil-majors-rosneft-lukoil-2025-10-23/
https://www.kharon.com/brief/us-eu-russia-sanctions-rosneft-lukoil-gazpromneft
