Článek
Ticho je běžně vnímáno jako klid. Jenže existuje druh ticha, který není uklidňující, ale technicky nepřirozený. Takový, který lidský nervový systém neumí zpracovat. Typickým příkladem je bezodrazová (anechoická) komora – místo, kde většina lidí nevydrží déle než několik desítek vteřin.
Níže je technické vysvětlení proč.
Co vlastně znamená „extrémní ticho“
- Běžné tiché prostředí:
30–40 dB (klidná místnost, noc na vesnici) - Nahrávací studio:
cca 20 dB - Anechoická komora:
0 dB až –9 dB - –0,5 dB neznamená „méně než nic“, ale méně než prah slyšitelnosti běžného člověka
Jak funguje lidský sluch (technicky)
- Sluch není pasivní mikrofon
- Mozek nečeká ticho, ale kontinuální signál
- Sluchový systém pracuje s:
odrazy
dozvukem
mikrozpožděními
prostorovými rozdíly - Na základě těchto dat mozek:
určuje vzdálenost
směr
velikost prostoru
Bez těchto dat se systém rozpadá
Co se děje v bezodrazové komoře
- Stěny pohlcují:
99 % dopadajícího zvuku - Neexistuje:
echo
dozvuk
prostorová informace - Zvuk se „ztratí“ okamžitě po vzniku
Výsledek:
- sluch funguje
- ale nemá žádnou zpětnou vazbu
Jaké signály mozek začne zesilovat
Při absenci vnějšího zvuku dochází k automatickému zesílení vnitřních signálů:
- dech
- tlukot srdce
- polykání
- proudění krve
- lupnutí kloubů
- šelest v uších (tinnitus-like efekt)
Tyto zvuky:
- běžně existují
- normálně jsou odfiltrovány
- v extrémním tichu se stanou dominantními
Konflikt mezi smysly
Vzniká tzv. senzorický rozpor:
- zrak říká: „stojím“
- rovnováha říká: „jsem v klidu“
- sluch říká: „žádný prostor neexistuje“
Důsledky:
- dezorientace
- závrať
- pocit pádu
- nevolnost
- úzkost
Proč to mozek vyhodnotí jako hrozbu
- Smyslová deprivace = stav nouze
- Mozek evolučně:
očekává neustálý šum prostředí
bere absolutní ticho jako anomálii - Spouští se stresová reakce:
zrychlený tep
napětí
panika
potřeba okamžitého úniku
Ne proto, že by ticho „ubližovalo“, ale proto, že nedává smysl
Proč je to horší než ticho ve vesmíru
Bezodrazová komora:
- sluch aktivní
- žádná odezva
- slyšíš jen sebe
Vesmír:
- žádný přenos zvuku
- žádné „ticho k poslechu“
- astronaut slyší:
ventilaci
dech
rádio - mozek má referenční body
Rozdíl:
- komora = chyba v signálu
- vesmír = žádný signál
Proč tam nikdo nevydrží dlouho
- běžná výdrž: 30–90 sekund
- několik minut: extrémně nepříjemné
- desítky minut: jen výjimečně
- rekordy: přes 40 minut (se silným tréninkem)
Nejde o odvahu, ale o:
- odolnost vůči smyslové deprivaci
- schopnost ignorovat vlastní tělo
- mentální trénink
K čemu se to používá
Navzdory nepříjemnosti je takové ticho technicky nepostradatelné:
- měření hlučnosti spotřebičů
- testování reproduktorů
- výzkum sluchu
- kalibrace mikrofonů
- vojenský a kosmický výzkum
Shrnutí
- Extrémní ticho není klid
- Je to rozpad smyslového rámce
- Mozek bez šumu ztrácí orientaci
- Anechoická komora neodhaluje svět
- Odhaluje tebe
Ticho, které nikdo nevydrží ani minutu, není prázdné.
Je až příliš plné.
Bezodrazová komora nevznikla proto, aby člověka děsila.
Děsí proto, že poprvé v historii lidstva vytvořila ticho, na které nejsme biologicky připraveni.
Věděli jste, že…
- Lidský mozek nikdy nezažil absolutní ticho až do 20. století.
I v nejhlubším pralese nebo v poušti byl vždy slyšitelný vítr, hmyz, vlastní kroky nebo vzdálené zvuky. - Bezodrazová (anechoická) komora vznikla kvůli technice, ne kvůli experimentům na lidech.
Jejím cílem bylo měřit reproduktory a hluk strojů bez zkreslení místností. - První lidé, kteří do komor vstoupili, netušili, co se stane.
Dezorientace, závrať a úzkost byly vedlejším efektem, který překvapil i samotné vědce. - Rekordně tiché komory dosahují hlučnosti kolem –9 dB.
To je méně, než je práh slyšitelnosti zdravého lidského ucha. - V absolutním tichu začnou lidé slyšet vlastní tělo.
Tlukot srdce, proudění krve, polykání nebo šelest v uších se stanou dominantním „zvukem“. - Většina návštěvníků nevydrží déle než 30–60 vteřin.
Ne kvůli strachu, ale kvůli ztrátě orientace. - Astronauti popisují vesmír jako klidnější než bezodrazovou komoru.
Ve skafandru slyší ventilaci a rádio – mozek má oporu. V komoře žádná není. - Ticho v anechoické komoře se používá i k výzkumu lidské psychiky.
Slouží jako model smyslové deprivace bez použití drog či izolace. - Technicky jde o jedno z nejdražších „nic“ na světě.
Stavba jediné komory může stát miliony korun – jen proto, aby v ní nebylo slyšet vůbec nic.
Zdroj:
https://en.wikipedia.org/wiki/Anechoic_chamber
