Proč ženy při sexu tak hlasitě „hekají“?

Některá žena je při sexu téměř potichu. Jiná vzdychá už při prvních dotecích a další může být tak hlasitá, že o jejím milostném životě získají přehled i sousedé.

Nabízí se jednoduché vysvětlení: čím hlasitější žena je, tím více si sex užívá. Jenže lidská sexualita tak jednoduše nefunguje. Hlasité sténání může být naprosto spontánní reakcí na vzrušení, ale také způsobem komunikace, povzbuzením partnera nebo vědomě zesíleným projevem.

A někdy může jít dokonce o snahu přivést sex rychleji ke konci.

Část zvuků vzniká přirozeně. Při sexuálním vzrušení se zrychluje dech, mění se svalové napětí a člověk postupně přestává tolik kontrolovat své projevy. Z prudkého výdechu se může stát zasténání, zalapání po dechu nebo krátký výkřik.

Akustická studie publikovaná v roce 2024 analyzovala 34 hodin zvukových nahrávek z 2239 sexuálních situací. Výzkumník zjistil, že v okolí předpokládaného orgasmu byly zvuky mužů i žen delší, hlasitější, vyšší a méně předvídatelné. Krátké zvukové výbuchy při vrcholu vzrušení navíc působily méně vědomě kontrolovaně.

To může vysvětlovat náhlé vykřiknutí nebo prudké zasténání. V určitém okamžiku už člověk jednoduše neřeší, jak zní, a tělo reaguje samo.

Studie však pracovala s nahrávkami dobrovolně zveřejněnými na internetu, takže její vzorek nemusí představovat běžnou populaci. Přesto ukazuje, že některé zvuky skutečně mohou být spontánní reakcí na intenzivní vzrušení.

Velkým omylem je představa, že hlasitá žena automaticky prožívá orgasmus. Zvuky se mohou objevovat během celého sexuálního kontaktu a jejich nejsilnější okamžik se s orgasmem ženy vůbec nemusí potkat.

Výzkum 403 heterosexuálních Slovenek zjistil, že nejčastějšími projevy byly sténání a vzdychání. Následovaly výkřiky, pokyny partnerovi, výskání a jednotlivá slova. Četnost a intenzita zvuků souvisely s mírou vzrušení, ale přímá souvislost mezi hlasitostí a tím, zda žena dosáhla orgasmu, prokázána nebyla.

Žena tedy může vzdychat, protože právě prožívá příjemné pocity, aniž by se blížila orgasmu. Stejně tak může dosáhnout silného orgasmu téměř potichu.

Každý člověk totiž projevuje emoce jinak. Někdo se hlasitě směje, hlasitě se rozčiluje a stejně hlasitě prožívá sex. Jiný své reakce přirozeně tlumí. Ticho proto automaticky neznamená nudu a křik není důkazem mimořádného výkonu partnera.

Sténání může mít během sexu velmi praktickou funkci. Pomáhá partnerovi poznat, co je příjemné a v čem má pokračovat.

Namísto věty „dělej přesně to samé, stejnou rychlostí a nikam se neposouvej“ často stačí změna dechu nebo hlasitější zasténání. Partner tak dostává okamžitou zpětnou vazbu, aniž by se narušila atmosféra.

Rozhovorová studie zaměřená na komunikaci během sexu ukázala, že lidé kombinují slova, zvuky, výrazy obličeje i pohyby těla. Pomocí nich sdělují potěšení, přání, nejistotu, ale také nelibost. Účastníci popisovali, že taková komunikace zvyšovala potěšení a pocit intimity a pomáhala odstraňovat pochybnosti.

Zvuk tedy může znamenat:

„Tohle je příjemné.“

„Pokračuj.“

„Přitlač.“

„Zpomal.“

Někdy však partner pochopí zvuk jinak, než byl zamýšlen. Proto zůstává nejspolehlivější otevřená komunikace. Zvláště pokud se projev náhle změní nebo připomíná bolest, je lepší zpomalit a zeptat se než automaticky předpokládat, že jde o slast.

Ženy obvykle dobře vědí, že jejich hlasité projevy mohou partnera vzrušovat. Sténání může zvýšit jeho sebevědomí, povzbudit ho nebo mu naznačit, že postupuje správně.

Známá studie 71 sexuálně aktivních heterosexuálních žen zjistila, že okamžiky jejich nejsilnějších hlasových projevů se často neshodovaly s okamžiky jejich vlastního orgasmu. Ženy podle svých odpovědí nejvíce vokalizovaly před partnerovou ejakulací a během ní.

Přibližně 79 procent účastnic uvedlo, že vydávaly zvuky i ve více než polovině situací, kdy věděly, že samy k orgasmu nedospějí. Celkem 87 procent přiznalo, že zvuky někdy používaly k podpoření partnerova sebevědomí, a 66 procent jimi někdy chtělo urychlit jeho vyvrcholení.

Důvodem pro urychlení sexu mohly být únava, nedostatek času, nuda, nepohodlí nebo bolest.

Výsledky ale nelze vztahovat na všechny ženy. Studie byla malá a její účastnice byly převážně mladé. Ukazuje však něco důležitého: sténání nemusí být pouze bezděčným důsledkem orgasmu. Může být také vědomým signálem, kterým žena ovlivňuje průběh sexu.

Ano, někdy může být.

Ve slovenské studii 403 žen přibližně 38 procent účastnic uvedlo, že někdy sexuální zvuky předstíraly. Předstírané hlasové projevy byly spojeny také s předstíráním orgasmu. Zároveň však platilo, že vyšší skutečné vzrušení souviselo s častějšími a intenzivnějšími zvuky.

Nebylo by proto správné rozdělit ženy na ty, které sténají „opravdově“, a ty, které pouze hrají. U jedné ženy mohou být některé projevy naprosto spontánní a jiné vědomě přidané.

Může skutečně prožívat potěšení a současně své sténání trochu zesílit, protože ví, že to partnera vzrušuje. Hranice mezi přirozenou reakcí a vědomou komunikací nemusí být vůbec ostrá.

Podobně se lidé hlasitěji smějí ve společnosti než o samotě. Smích přitom nemusí být falešný. Jen je ovlivněn přítomností druhého člověka.

Důvodů může být několik. Může jít o velmi intenzivní vzrušení, při němž na chvíli povolí kontrola hlasu. Některé ženy jsou přirozeně hlasitější a silné emoce prožívají navenek. Jiné zjistily, že hlasitý projev výrazně vzrušuje jejich partnera, a proto ho vědomě zesilují.

Svou roli může mít také zkušenost. Lidé se postupně učí, jak během sexu vyjadřovat své pocity a potřeby. Komunikace pomocí hlasu a těla může být dovedností, která se rozvíjí společně s poznáváním vlastní sexuality.

Samotný křik však ještě neříká, zda jde o rozkoš, překvapení, nepohodlí, nebo bolest. Význam konkrétního zvuku znají nejlépe lidé, kteří spolu právě jsou.

Zvuky při sexu mohou být spontánní reakcí těla, projevem rostoucího vzrušení i prostředkem komunikace. Mohou partnera navádět, povzbuzovat nebo mu zvyšovat sebevědomí. Někdy jsou záměrně zesílené a někdy mohou být i předstírané.

Neexistuje proto univerzální zvuk, podle kterého by bylo možné bezpečně poznat ženský orgasmus.

Hlasitá žena nemusí právě vyvrcholit. Tichá žena nemusí být chladná ani znuděná. A žena, která při sexu „heká“, nemusí nic předstírat. Může si sex jednoduše užívat po svém.

Nejspolehlivějším ukazatelem spokojenosti totiž není počet decibelů, ale to, zda spolu partneři dokážou otevřeně mluvit, vzájemně se vnímat a respektovat své reakce.

Pavol Prokop: Factors Influencing Sexual Vocalization in Human Females, Archives of Sexual Behavior, 2021.

Gayle Brewer a Colin A. Hendrie: Evidence to Suggest that Copulatory Vocalizations in Women Are Not a Reflexive Consequence of Orgasm, Archives of Sexual Behavior, 2011.

Andrey Anikin: Why Do People Make Noises in Bed?, Evolution and Human Behavior, 2024.

Léa J. Séguin: “I’ve Learned to Convert My Sensations into Sounds”: Understanding During-Sex Sexual Communication, The Journal of Sex Research, 2024.